Praskla vám struna na kytaře? Nevyhazujte ji a zkuste s ní pokus označovaný jako regelace ledu. Stejně jako se režnou nití krájejí z knedlíkové šišky jednotlivé knedlíky, budeme řezat led. Výsledek pokusu však bude zcela odlišný.
V úvodní animaci si postupně na molekulární úrovni prohlížíte molekuly vody vázané ve formě ledu, poté ve formě chladné kapky a na závěr ve formě horké kapky, ze které se odpařují jednotlivé molekuly do okolí.
Pokud však chcete vědět, co se vlastně s vodou děje, když se mění v led, podívejte se na následující video. Animace zobrazuje molekuly vody, které se pohybují stále pomaleji a pomaji. Tvoří se krystalizační jádra a vznikají postupně krystaly ledu.
Při dlouhém napouštění vany a následném koupání nebo při sprchování v koupelně stoupá teplota vzduchu a obsah vodních par v něm. Pokud vlhkost vzduchu dosáhne rosného bodu odpovídajícího dané absolutní vzdušné vlhkosti začne voda kondenzovat. Kondenzace se projeví například jako zarosení zrcadla. Zrcadlo má teplotu nižší než je hodnota rosného bodu, proto na něm vodní pára zkondenzuje. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, sražená vodní pára se ztratí.
Start a přistání kosmických raket bývají nejkritičtějšími okamžiky celého kosmického letu. Zajistit bezpečný návrat kosmonautů či nákladu z kosmu na Zem je nesnadné, avšak nezbytné. Dodnes je to nebezpečnou situací.
Dnešní video vám přiblíží hned dvě skupenské změny najednou probíhající ve sklenici vody s ledem. Tou první je tání ledu ve vodě. Tání ledu probíhá při teplotě tání, která je stejná jako teplota tuhnutí vody na led. Teplotu tání mají z pevných látek pouze látky krystalické.
Dnes si můžete sami vyrobit efektní a jednoduchou vánoční fyzikální ozdobu do okna. Video nám ukazuje celkem jasný postup. Na dostatečně velký tvrdý papír nakreslíme velký kruh, který vystřihneme. Dalším postupným stříháním vytvoříme spirálu - papírového hada.
Možná vás překvapím sdělením, že voda je velmi špatný vodič tepla. Jak je to možné, když pomocí vody si ohříváme v ní vložené potraviny nebo pomocí vody topíme v ústředním topení? Háček je v tom, že voda špatně přenáší teplo způsobem nazývaným vedení tepla. Ve vodě se hmohem lépe šíří teplo prouděním - konvekcí. To je způsob, kdy ohřátá voda, protože má menší hustotu stoupá vzhůru a na její místo klesá chladná, ještě neohřátá voda. Proces takového ohřívání se značně urychlí, když vodu ohříváme na spodní části nádoby.
Z druhé věty termodynamiky vyplývá, že ochlazení látky na teplotu absolutní nuly (–273,15°C) není možné. Jak lidé vůbec dospěli zrovna k této hodnotě teploty, když jí experimentálně nelze dosáhnout?
Nejnižší teplota ve vesmíru byla dosažena v laboratorních podmínkách na Zemi. A co tak nejvyšší teplota ve vesmíru? Existuje nějaká hranice tak jak to je s teplotou absolutní nuly? Zatím snad ne.
Tentokrát dáme pod vývěvu holící krém, který vyfoukneme z tuby. Zapneme vývěvu a pozorujeme něco podobného jako "hrnečku vař". Objem holícího krému se začíná zvětšovat. Holící krém totiž obsahuje hnací plyn a další plyny, které z něj vytvářejí vhodnou konzistenci. Pokud se tlak plynu p zmenšuje, tak začíná růst jeho objem V a obráceně. Kolikrát zvětšíme tlak plynu, tolikrát se zmenší jeho objem. To vše se děje za stálé teploty T pod vývěvou. Takový děj s plynem nazýváme izotermický děj.