Mrazivé počasí může způsobovat problémy s elektronikou. Obdivuji jedince telefonující s mobilem u ucha v třeskutém mrazu. Ne z toho důvodu, že jim přitom nevadí nízká  teplota, ale jejich telefon přitom neskutečně trpí. Nestačí, že akumulátor telefonu se rychle vybíjí, ale zejména při brzkém opětovném vytažení telefonu  v místnosti či vyhřátém autě v něm spolehlivě kondenzuje vodní pára obsažená ve vzduchu a výrazně se zvyšuje pravděpodobnost jeho brzkého poškození.

Nový litoměřický most nese jméno válečného stíhače generála Františka Chábery. O Cháberově mostu dlouhém zhruba 608 metrů hovoří silničáři jako o stavbě století. Je to mimořádná technická stavba, protože má nejdelší oblouk v České republice. Metrostav spolu se Stavbami mostů Praha nový most zhotovily za dva a půl roku. Stavba stála 1,5 miliardy korun. Teď má tento most další zajímavost - je zřejmě nejvíce zvlněným novým mostem u nás.

Po několika relativně mírných zimách je letos zima mrazivější. Novináři poněkud přehánějí, když ji v každém svém titulku označují jako extrémní. Teploty klesají pouze v noci až k hodnotám nižším než – 20°C. V takových teplotách je nezbytné se vhodně obléci a obout. A hlavně nepřecházet zbytečně z teplot +20 °C do teplot až o 40°C nižších.  Funkci tepelné izolace mezi okolním vzduchem a pokožkou člověka plní oblečení. Jaký je tepelný odpor oblečení? Podívejte se do přiložených tabulek a podle hodnot v nich si určete svůj dnešní tepelný odpor oblečení. 

Lyžaři na českých horách jsou mnohdy odkázáni na technický sníh. Ten vzniká při teplotách kolem -2,5°C pomocí sněhového děla rozprašováním natlakované vody do vzduchu. Směs vody a tlakového vzduchu se při nízké teplotě rozpíná do prostoru a přitom se vzduch ochladí. Z kapiček vody tak vzniknou zárodky ledových krystalků, na které se cestou od trysky na zem za současného mrznutí nabalují další kapičky vody a vzniká tak krystal technického sněhu. Výroba technického sněhu je závislá na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu. Čím je vyšší vlhkost vzduchu, tím nižší musí být teplota vzduchu.

Velkým problémem budoucnosti  bude nedostatek pitné vody. Z celkového množství vody na naší planetě se pouze 3 % hodí k využití jako sladkovodní zdroje pro úpravu pitné vody. Pro mnoho zemí je řešením nedostatku pitné vody odsolování mořské vody. V mořské vodě bylo dosud přímo zjištěno asi  77 chemických prvků a mnohé další mohou být obsaženy v mořských organismech.

Zamrzlé kaluže vody v zimě lákají nejen k bourání ledu botami, ale také ke sklouznutí. Pod ledovým krunýřem však mráz dokáže vyčarovat krásné ornamenty vzniklé ze vzduchových bublin. Jak se ale vzduch dostane pod led ve zmrzlé kaluži?

Konstruktéři nadzvukových letadel se při překonávání rychlosti zvuku potýkají s různými obtížemi. Jednou z nich je tepelná bariéra. Rychle letící letadlo nebo střela stlačuje před sebou vzduch. Při stlačení vzduchu se zvyšuje teplota. Vzduch protínaný pohybujícím se tělesem se zahřívá a tím se zahřívají i stěny letadla.

Lyžování v dnešní době není už představitelné bez používání sněhových děl, které vyrábí umělý sníh a tím zasněžují lyžařské sjezdovky. Použitelné je ovšem pouze v době, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu. Samotné sněhové dělo na sjezdovce je ovšem pouze tím nejviditelnějším prvkem celé složité infrastruktury, kterou musí majitelé sjezdovky nejdříve připravit. Vyžaduje pořádný zdroj vody, nádrže na ni, rozvod vody po sjezdovce s čerpadly a elektrické rozvody pro zapojení. Principem těchto děl je rozstřikování vodní mlhy pomocí výkonného kompresu, který tlačí vodu tryskami.

Bílou kávu obvykle vaříme tak, že necháme ve vodě uvařit podle návodu na obalu meltu. Melta je vyrobena ze směsi kořene čekanky, cukrové řepy, žita a ječmene. Je to skvělá a zdravá náhražka kávy. Do uvařené melty se pak nalije studené mléko či mléko se smetanou a kdo potřebuje, tak si ji navíc může osladit, přidat čokoládu nebo skořici. Pokud ale s konzumací bílé kávy spěcháme, může nastat zajímavý fyzikální problém.