Objem kapaliny se v otevřené nádobě v průběhu času zmenšuje, protože dochází k vypařování kapaliny. Vypařování patří mezi skupenské změny, kdy se látka kapalného skupenství mění na skupenství plynné. Molekuly kapaliny se neustále pohybují a vykonávají  tepelný pohyb. Ty molekuly kapaliny, které mají dostatečně velkou energii a směřují k povrchu kapaliny, překonají síly poutající je k ostatním molekulám a opouštějí na volném povrchu kapalinu.  Vznikne pára, která proniká do prostředí nad hladinou kapaliny, ale zároveň část molekul páry se v důsledku tepelného pohybu vrací zpět do kapaliny. Počet těchto vracejících se molekul je při vypařování kapaliny v otevřené nádobě vždy menší než počet molekul, které v čase unikají z kapaliny. Tak tedy ubývá kapaliny a zvětšuje se hmotnost páry. Při zvyšování teploty kapaliny dochází v určitém okamžiku k varu kapaliny. Mezi vypařováním a varem kapaliny jsou určité rozdíly, o čemž nás přesvědčí několik experimentů.

Při klasickém způsobu výroby mořské soli se uplatňuje vypařování mořské vody. Výroba mořské soli začíná napouštěním mořské vody důmyslným systémem kanálů a zaplavením přípravných odpařovacích nádrží. Pak stačí nechat působit sluneční záření a využívat přirozeného proudění vzduchu v krajině, který rovněž podporuje výpar vody.

Kokosový ořech je plodem palmy kokosovníku ořechoplodého. Je na povrchu tvořen tvrdou skořápkou, vevnitř obsahuje chutnou bílou dužninu a kokosovou vodu, které se někdy říká kokosové mléko. Co se stane, když kokosový ořech dáme zmrznout do mrazničky? Zmrzne a praskne?

Zamrzlé hladiny rybníků a jezer nám přinášejí zajímavé ledové útvary. Mnohé z nich vytvoří lidé, kteří třeba zkoušejí, jak je led pevný a házejí na něj kameny či klacky. Vzniklá díra v ledu se pak zacelí v podobě nápadně tmavé hvězdice.

Ke kouzlům Vánoc patří také mechanická zvonkohra, někdy také nazývaná "andělské zvonění". Počátky výroby této zvonkohry sahají do 50. minulého století do Frýdlantu v Čechách.  V 70. letech se výroba přestěhovala do Horné Štubně u slovenské Kremnice, kde se zvonění vyrábělo až do roku 1989. Letos zažívá zvonící stromeček na internetu svůj velký comeback.

Kovová pěna je forma materiálu, kterou lze snižovat hmotnost součástek a konstrukcí z nich vytvořených, aniž by se přitom snižovala jejich pevnost a odolnost. Stavba této pěny připomíná stavbu kostí s množstvím dutin a pórů. Jednotlivé póry jsou buď izolované a uzavřené, nebo vzájemně propojené. Pórovitost kovové pěny se pohybuje okolo 75 až 90 %. Tím se ve fyzikální struktuře kovového materiálu spojuje lehkost s vysokou pevností. Hustota pěny je samozřejmě nižší než u kovu, ale její pevnost, tvrdost a odolnost tím není dotčena. Nejčastěji se jedná o pěnu hliníkovou anebo takovou, jejímž základem jsou hliníkové slitiny. Jak se tato kovová struktura vyrábí?

Máte rádi vychlazené nápoje? Pokud je nemáte přímo vytažené z chladničky, je nutné do nich sypat kostky ledu, které však nápoj v patřičném množství chuťově zředí. Naštěstí se dnes na internetu najde vychytávka, která nápoj ochladí i bez přidávání ledu. Je to ledová klouzačka.

Je to překvapivé, ale skutečná podoba německého fyzika Daniela Gabriela Fahrenheita není známa. Nezachovala se jeho jediná podobizna a z posmrtného ohledání jeho ostatků se pouze vědělo, že nosil paruku – dokonalý Jára Cimrman. Jeho podobu se nyní podařilo zrekonstruovat pomocí genetického algoritmu vytvořeného pro počítačový program polskými vědci z gdaňské univerzity.

Měrná tepelná kapacita udává množství tepla, které musíme dodat 1 kg látky, aby zvýšila svoji teplotu o 1° C (nebo o jeden kelvin).  Měrná tepelná kapacita závisí na teplotě a tak bývá zvykem uvádět teplotu, při které je stanovena. Obvykle se udává při 20°C. Mezi látky s největší měrnou tepelnou kapacitou patří voda. Její hodnotu  c =  4180 J/kg°C stanovil přesným pokusem Joule.  Je to však největší hodnota měrné tepelné kapacity, jak bývá někdy uváděno?  

Přesně po 90 letech od naměření rekordní teploty vzduchu na světě, zpochybnila tento záznam a následně jej zrušila kvůli chybám v měření Světová meteorologická organizace (WMO). Záznam ze 13. září 1922, kdy bylo v Libyi naměřeno 57,8°C byl smazán a do čela žebříčku se dostala hodnota  56,7 °C, naměřená v roce 1923 v Údolí smrti v USA.