Fyzmatik | FYZMATIK

Astronomická jednotka (AU) je střední vzdálenosti Země od Slunce. Byla definována jako délka velké poloosy eliptické dráhy Země kolem Slunce a její hodnota je pro přibližné výpočty asi 150 miliónů kilometrů. Astronomům však takto definovaná jednotka zdaleka nestačila. Proto AU odpovídala poloměru ideální kruhové oběžné dráhy, po níž by obíhal bod se zanedbatelně malou hmotností kolem Slunce úhlovou rychlostí 0,017 202 098 95 radiánu za den. Mezinárodní astronomická unie tuto definici přijala v roce 1938, a od r. 1976 se stala součástí Systému astronomických konstant. Zvýšením přesnosti přímých měření vzdáleností ve Sluneční soustavě, bylo vhodné definovat jednotku v systému SI.

[ Pokračování článku ]

Ve sportu dnes rozhodují o pořadí v cíli i tisíciny sekundy. Již dávno nestačí měření času prostým mechanickým způsobem. Proto musí být měření velice přesné, ověřitelné a spravedlivé. Navíc je každý měřící systém mnohonásobně zálohován. V současnosti je měření času ve sportu plně digitální. Lidský prvek je při měření času co nejvíce eliminován – někdy je využíván pouze k odstartování závodu. Jak dnes funguje startovní pistole, aby všichni závodníci odstartovali ve stejný okamžik?

[ Pokračování článku ]

V důsledku slapové činnosti Měsíce kolísá rotace Země a tak se postupně zpomaluje. Atomové hodiny, které nám čas měří (Coordinated Universal Time – UTC), jsou mnohem přesnější a spolehlivější k určování času než rotace zeměkoule. Aby se čas na atomových hodinách (UTC) shodoval s pohybem Slunce po obloze, přidává se k němu buď 30. června nebo 31. prosince jedna sekunda navíc, a to tehdy, když odchylka dosáhne 0,9 sekundy. Tento okamžik nastane dnes a my tak budeme mít o sekundu delší sobotu, víkend, prázdniny...

[ Pokračování článku ]

Nejpřesnějšími hodinami na světě už brzy nemusí být hodiny atomové. I když disponují extrémní přesností měření času, kde se odchylka od ideálně přesného času pohybuje v řádu sekundy za desítky či stovky miliónů let, vědcům to nestačí. Na konstrukci jaderných hodin se podílejí vědci z australské Univerzity Nového jižního Walesu, americké techniky ve státě Georgia a z katedry fyziky americké Nevadské univerzity. Měly by dosahovat až stonásobné přesnosti proti dosavadním hodinám atomovým, které jsou základem fungování GPS.

[ Pokračování článku ]

Dnešní den je opět o hodinu kratší. Může za to plánovaná změna času v noci ze soboty na neděli. Ve dvě hodiny ráno se ručičky hodinek posunou na třetí hodinu. Ne tak docela samostatně, u některých digitálních zařízení to proběhne docela hladce a automaticky. Jako například v počítači, mobilu, televizi, hodinkách řízených radiovým signálem, v meteostanici atd. U dalších přístrojů nás čeká nastavení manuální. Každým rokem se množství hodin v domácnostech zvyšuje. Ani ne tak těch náramkových, jejichž funkci převzaly mobily, ale zejména hodin, které jsou součástí mikrovlnek, elektrických sporáků atd... Někteří lidé si tak hodinky nastavují už večer předem.

[ Pokračování článku ]

Letošní letopočet 2012 je dělitelný 4 a proto bude rok 2012 opět přestupný s 366 dny. Dochází k tomu proto, že tropický rok je dlouhý 365,24219 dne a během čtyř let se tak naskládá délka jednoho dne navíc, kterému se pak říká přestupný den. Během tisíciletí však dochází k diferenci 7,81 dní, které vzhledem ke skutečnosti přebývají. Upravuje to námi používaný gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII. Ten upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li zároveň dělitelné 400. To je z hlediska délky našeho života zatím dostačující. Vzhledem k poplašným zprávám o konci světa v roce 2012 podle mayského kalendáře je potřeba si upřesnit, jaké letopočty píší různé kalendáře.

[ Pokračování článku ]

Se začátkem nového roku 2012 si připomínáme 430. výročí platnosti gregoriánského kalendáře, zavedeného papežem Řehořem XIII., který nahradil juliánský kalendář císaře Julia Caesara z roku 46 před naším letopočtem. Gregoriánský kalendář napravil postupné zpožďování kalendáře zejména vzhledem k rovnodennosti či slunovratu, jejichž přesné stanovení bylo důležité pro církevní svátky. V období papeže Řehoře XIII. diference činila neúnosných 10 dnů a tak bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října následoval pátek 15. října. Dnes by tento rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem činil 13 dní, proto také Vánoce např. v Rusku, kde se církev řídí ortodoxním (juliánským) kalendářem, nastávají až za 13 dní po římskokatolických Vánocích. Na gregoriánský kalendář tak jsme dnes zvyklí, ale může nám vadit například to, že každý rok připadá stejné datum (například 1. ledna) na jiný den v týdnu. Co kdyby nějaký kalendář stanovil, že každé datum v roce bude připadat na stejný den? S návrhem takovým přichází Hankeho-Henryho permanentní kalendář.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi