V Rusku to s časem vždy bylo a ještě bude zajímavé. Velkou říjnovou socialistickou revoluci jsme podle jejich kalendáře slavili 7. listopadu a nyní si budeme zvykat na další novinky. Ruský prezident Medveděv totiž po loňském zredukování ruských časových pásem z 11 na 9 zrušil přecházení z letního na tzv. " zimní" čas.

Zajímavé uplatnění našla ruská dopravní policie pro laser. Alkohol za volantem v Rusku je stále neskutečným problémem. Díky podnapilým řidičům zemřelo v loňském roce 2000 osob, parlament na nátlak prezidenta musel dokonce zrušit toleranci 1 vypitého piva řidičem. A tak ruská policie začne používat nový přístroj na detekci alkoholu za volantem. Jde o zařízení, které dokáže laserovým paprskem zjistit přítomnost alkoholových výparů v jedoucím autě. I když jeho spolehlivost nebude stoprocentní,  může odhalit velké množství hříšníků za volantem.

Čas od času se v tisku objeví zpráva, která by znamenala senzační objev. Problémem však zůstává ověření pravdivosti této informace, kterou odmítají zveřejnit i seriózní vědecká média. A tak se zprávy objevují po nejrůznějších internetových portálech, jako je v tomto případě  Journal of Nuclear Physics. Na těchto svých stránkách  Sergio Focardi z Boloňské univerzity se svým americkým parťákem Andreem Rossim uvádí, že se jim podařilo sestrojit zařízení, ve kterém probíhá syntéza jader niklu s vodíkem za vzniku mědi a uvolnění nezanedbatelného množství energie.

Klasické elektrické žárovky s velkým příkonem se postupně přestávají v Evropské unii prodávat. K jejich postupnému stažení z trhu dochází postupně v letech 2009 - 2013. Hlavním důvodem proč skončí prodej klasických žárovek je snižování spotřeby energie a snižování emisí CO2, které vznikají při výrobě elektrické energie. Našli se sice obchodníci, kteří žárovky s vyšším příkonem začínají prodávat pro jejich tepelné účinky jako tzv. tepelné koule, ale účinnost klasických žárovek je skutečně velmi malá. Na záchranu žárovek přispěl výzkumný tým z americké Northwestern University, jejichž objev by mohl podstatně zvýšit účinnost žárovek.

Úspěšným astronomem v době moderních komunikačních technologií může být kde kdo. Často to tvrdím studentům, kteří takřka bezdůvodně tráví svůj čas na počítači hraním her, sledováním youtube, blábolením ve skype či šmírováním "přátel" na facebooku. Internet je jedinečné médium, ale ne každý jej umí skutečně využívat. Je na něm publikováno tolik vědeckých materiálů a informací, které samotní vědci nedokážou zpracovat. A tak anglický plynař, jehož koníčkem je astronomie, a to dokonce bez dalekohledu a  astronomického vzdělání, objevil prostřednictvím zveřejněných dat ze spektroskopů  4 exoplanety.

Povrchové napětí kapalin a zejména tvorba bublin zajímá snad každého od doby, kdy si to sám zkoušel s bublifukem. Ambice některých jedinců dosáhnout  maxima ve tvorbě bublin jsou natolik velké, že se tomuto koníčku věnují i profesionálně.  A tak nedávno profesionální bublinám Matěj Kodeš vyfouknul bublinu natolik velkou, že se do ní vešel celý nákladní tahač.

V novém roce 2011 nastává podle některých kalendářů prekérní situace v označování týdnů. První dva dny nového roku připadají podle některých kalendářů do prvního týdne roku 2011, v jiných kalendářích je uváděno, že první týden roku 2011 začíná pondělím 3. ledna 2011. Dokonce v renomovaném Hvězdářském kalendáři je v roce 2010 poslední týden označovaný jako 52. týden a v kalendáři na rok 2011 je ten samý týden označován jako 53.  Ví někdo jak je to tedy správně?

Nekonečná saharská poušť doslova vybízí svými ideálními podmínkami k výrobě elektrické energie pomocí solárních panelů. Vždyť kde svítí slunce tak intenzivně po celý rok jako na Sahaře? A tak se japonští a alžírští vědci rozhodli spolupracovat na ambiciózním projektu. Ten by využil pouštní písek pro získávání čistého křemíku a z něj by se pak vyráběly solární panely, které by sloužili k získávání elektrické energie pro další výrobu křemíku a následně dalších solárních panelů. Takové saharské "perpetuum mobile"...

Vystřelování kovových nábojů ze zbraní pomocí magnetických a elektrických sil se testovalo už za první světové války. V klasickém dělu získá náboj svoji kinetickou energii prakticky najednou výbuchem chemické látky, ale v elektromagnetických dělech se náboj cestou z hlavně ven postupně urychluje. Proto náboje v elektromagnetických dělech mohou dosáhnout až dvojnásobně vyšší rychlosti v okamžiku opuštění hlavně než u klasického děla. A právě v těchto dnech provedlo americké námořnictvo testování takového elektromagnetického superděla s největším dostřelem na světě - až 185 km.

V České republice bude od poloviny roku 2011 sídlo Evropského  navigačního systému Galileo. Rozhodli o tom velvyslanci zemí EU na svém zasedání v Bruselu. Využita přitom bude bývalá  budova České konsolidační agentury v Praze- Holešovicích. Na navigačním systému Galileo se  EU domluvila už v roce 2002. Jeho spuštění bylo neustále odsouváno a nyní má podle informací plně  fungovat od roku 2014. Cena systému byla 3,5 miliardy eur a uhradit je bude muset samotná EU, další vlastní provoz by měl financovat soukromý sektor. V lednu proběhlo výběrové řízení, kde zakázku na prvních 14 satelitů vyhrála německá firma OHB System AG. Francouzská Arianespace zajistí jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytne potřebnou systémovou podporu pro celý systém.