Bowling se stal populární rekreační hrou, při které je spousta zábavy a kterou zvládnou i malé děti, které už unesou kouli. Pokud se v něm navíc soutěží a k tomu vlastně je tato hra jako stvořená, pak nám často jde o co nejlepší výsledek. A tak zkoušíme koulí mířit přímo na kuželky, ale všechny nám nemusí pokaždé spadnout. Tato fyzikální hra z oblasti mechaniky je založena především na vhodné rotaci tuhého tělesa. Návod jak hrát bowling a být v něm co nejvíce úspěšný najdete na mnoha serverech. Jeden z návodů nabízím i zde, ale je to hlavně o tréninku...
Při velkých rychlostech a také díky nekvalitním povrchům našich silnic a dálnic může začít volant auta pěkně vibrovat. Příčinou můžou být nevyvážená kola automobilu. Nevyvážená kola ohrožují bezpečnost vozidla a zvyšují náklady na provoz. Chybné vyvážení kola se může projevovat různě.
K jadernému reaktoru vás v atomové elektrárně běžně nepustí a proto popisovaný jev uvidíte nejspíše na fotografiích nebo na videu. Z nádrží jaderných reaktorů, kde se uranové palivo nachází v kapalině sloužící jako moderátor neutronů, vychází krásný modravý svit. Jde o jev zvaný Čerenkovovo záření (Čerenkovův efekt), což je elektromagnetickou obdobou zvukové rázové vlny. Částice, která se pohybuje v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí, vyvolává záření, které trvá po tu dobu, kdy je částice rychlejší než světlo. Prakticky se Čerenkovova jevu využívá ke zkoumání pohybu částic vysoké energie, na jeho principu se konstruují speciální detektory (tzv. Čerenkovovy detektory), jimiž je možno měřit energii těchto částic.
Křižující planetky mají pro veřejnost zajímavou historii, která začíná v polovině 20. století, kdy estonský astronom Ernst Öpik jako první uvažoval, že by se mohly nějaké planetky trefit i do naší Země. Jeho úvahy se zakládaly na statistických odhadech.
Přestáváme být ostražití a odborníci nás nestačí varovat. Během posledních 150 let se naše civilizace stále více stává obětí elektrosmogu. Začalo to využíváním elektrické energie v domácnostech s tím, že používání elektrospotřebičů je zcela bezpečné a bez zdravotních rizik. Vždyť jaká rizika nese používání obyčejné žárovky? Ta spíše zachránila zrak mnoha lidem před slepotou vzešlou namáháním očí při používání nedokonalého osvětlení. Po první světové válce přibylo rádio a po druhé řada nových elektrických přístrojů. Členy domácností se postupně staly pračky, vysavače, fény, televizory, počítače, mikrovlnné trouby a nejnověji mobilní telefony ... Nacházíme se v prostoru prošpikovaném elektromagnetickými signály vysílačů rozhlasu, televize, vysílačů operátorů mobilních telefonů v magnetických a elektrických polí elektrických vodičů, trolejí či transformátorů
Kroupami nazýváme kuličky nebo nepravidelné kousky ledu s průměrem od 5 do 50 mm, někdy i větších, které padají jednotlivě nebo spojené do velkých nepravidelných hrudek. Kroupy se u nás vyskytují pouze v teplé polovině roku, z bouřkových oblaků. Každé zrno kroupy se skládá z jádra, které obyčejně tvoří sněhová krupka, pokrytého vrstvičkami z průzračného i matného ledu. Zrna krup mají převážně okrouhlé tvary, ale často mají i tvary nepravidelné.
Přemýšleli jste někdy jaký vesmírný objekt leží na pomyslné škále vesmírných těles mezi planetami a jim tolik odlišnými hvězdami? Půjde asi o malou hvězdu – trpaslíka. A poněvadž nevydává tolik světla jako hvězda a je dosti nenápadný svou barvou, pak jde o trpaslíka hnědého.
Vznášedlem je dopravní prostředek pohybující se na vzduchovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo povrchem země. Proud vzduchu proudí pod vznášedlo a vytváří tak vzduchový polštář. Dmychadla vhánějí otvory ve spodní části vznášedla vzduch pod něj a ten je tam zadržován pružnou manžetou, aby neunikl zbytečně rychle do okolí. Přetlak pod vznášedlem tak udržuje stroj těsně nad povrchem. Pohyb vznášedla do stran zajišťují vrtule umístěné na zádi stroje.
Když vložíme vodič do elektrického pole nastává jev, který označujeme jako elektrostatickou indukci. Pokusy s indukcí a přenášením náboje bývají celkem atraktivní.
Variant pokusů je celá řada, často se používá pingpongový míček s vodivým povrchem. Ideální je potřít jej vrstvou tuhy z tužky nebo pečlivě obalit alobalem. Takto upravený míček se zavěsí na nevodivé tenké vlákno a vloží se mezi dvě vodivé desky, které jsou připojeny ke zdroji elektrického náboje – van de Graaffův generátor. A pak můžeme pozorovat elektrostatický ping pong.
V běžném životě používáme kromě obyčejných kovů i kovy inteligentní, které disponují tvarovou pamětí. Kovy s tvarovou pamětí se nazývají SMA (Shape memory alloy)
Tvůrci reklam na nové mobilní telefony jsou velmi kreativní. Nedávno jsme tu řešili problém, kterak se pomocí několika mobilů dá vyrobit popcorn a už tu máme další oříšek k rozlousknutí. Za vším je zřejmě virální internetová reklamní kampaň, kterou občas dostávám do své pošty. V ní záhadně zmizí mobilní telefon v okamžiku, kdy neustále natáčí, tak jak nám ukazuje přiložené video.
Fyzikální poučka říká, že žádný předmět upuštěný k zemi nemůže vyskočit výše, než odkud byl upuštěn. Možná jste však viděli pokus, který to zdánlivě popírá. Ze stejné výšky se pustí na zem basketbalový míč, na kterém je položený tenisák. Pokud se nám podaří oba míče takto pustit a věřte, že to není snadné, tak tenisák vyskočí po odrazu od dopadajícího basketbalového míče do velké výšky. Čím je to způsobeno?
Dobrých českých programů na názornou podporu středoškolské fyziky začíná na webu postupně přibývat. S jednoduchými programy si určitě zvládnete dostatečně vyhrát a objevíte "nečekané a překvapivé" výsledky, které teoreticky znáte z výuky. Pro náročnější uživatele jsem našel programy z díly Ústavu fyzikálního inženýrství fakulty strojního inženýrství, ale vyhrát si s nimi může i středoškolák. Výhodou těchto programů je to, že si většinu z nich nemusíte do svého počítače instalovat.
Integrál je spolu s derivací nejdůležitější pojem matematické analýzy. Pojem integrálu je zevšeobecněním pojmů jako plocha, objem, součet či suma. Integrování je opačnou operací k derivování. Znak integrálu upoutá svým štíhlým tvarem, ale víte jak vůbec vznikl?
Při tření dvou zprvu elektricky neutrálních těles z vhodných materiálů dochází k přemísťování částic s elektrickým nábojem z jednoho tělesa na druhé. V jednom z těles se začínají shromažďovat záporné náboje, kterých je pak více než v původním "rovnovážném" stavu – říkáme, že se těleso zelektrovalo záporně. V druhém tělese většinou zůstávají kladné náboje (je tam nedostatek částic se záporným elektrickým nábojem) – říkáme, že se těleso zelektrovalo kladně. V kovech a umělohmotných materiálech se nejčastěji přemísťují volné elektrony, které mají záporný elektrický náboj. Kladné ionty (například v krystalové mřížce kovů) se nikam nepřemísťují a zůstávají na místě.
Nové materiály velmi rychle pronikají do našeho běžného života. Vzpomínám si, jak se před léty začaly používat všude suché zipy, pak byla hitem "švédská utěrka" s dosud nevídanými schopnostmi. Už na omak působila na pokožku rukou zvláštně a co teprve potom, když se použila na čištění! Krásně na ní ulpěl prach z předmětů, vyčistila dokonale sklo v brýlích či v autě. Tyto produkty z mikrovláken či supermikrovláken jsou zkrátka ideální na veškerý úklid. Tajemství vysoké účinnosti produktů spočívá ve struktuře materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.
Velikonoce už jsou v plném proudu a my si je můžeme zpříjemnit fyzikálními pokusy. Máme totiž k dispozici běžné velikonoční rekvizity a to vajíčka. K pokusům je můžeme použít jak vajíčka syrová tak uvařená natvrdo. A další pomůcky najdeme v kuchyni či v lékárničce. Přeji hodně zábavy a co nejméně úklidu.
Válí se vám doma spousta různých nabíječek k nejrůznějším typům mobilních telefonů? Říkáte si, proč už se dávno výrobci mobilů nedohodli na nějakém standartu, který by v podobě univerzální nabíječky fungoval pro všechny typy mobilů? Zapomeňte na nabíječky, do několika let nebudou prý potřeba. Nahradí je sluneční energie, kterou se budou prostřednictvím nanovláken nabíjet mnohá elektrická zařízení sama.
Mechanické hračky jsou dnes vytlačovány hračkami elektronickými. I když si třeba prostřednictvím mobilu či počítače můžete zahrát golf, kulečník nebo minigolf a ověřit si tak platnost fyzikálních zákonů, není to tak docela ono. Z našeho života mizí často praktické mechanické činnosti a zkušenosti s pohybem těles. Jenže jak si můžeme doma fyzikálně experimentovat a ještě se k tomu pobavit? Co si takhle pořídit mechanickou kuličkovou dráhu na ledničku?
Myslíte si, že vzhled naší oblohy může ovlivňovat sopka z druhé poloviny zeměkoule? Je tomu skutečně tak. Možná si vzpomínáte na výrazně rudě zbarvené soumraky na konci loňského srpna, které způsobila aljašská sopka Kasatochi. Nyní se nám o narudlé soumraky může postarat další aljašská sopka Mt. Redoubt.
Zákon zachování momentu hybnosti je fyzikální jev, který se využívá u setrvačníků – například v podobě kol. Máme-li rotující tuhé těleso, závisí moment jeho setrvačnosti na rozložení hmoty v tomto tělese. V případě různých těles o stejné hmotnosti bude největší moment setrvačnosti u tělesa, jehož hmota je umístěna dále od osy otáčení. Příkladem z praxe mohou být například disky kol či pneumatiky.
Dnešní den si připomínáme 50 let výročí od dopadu prvního meteoritu na světě, který byl nalezen na základě snímků zaznamenávajících jeho dráhu v atmosféře. Dne 7. dubna 1959 proletěl v 20:13.20 místního času (19:13.20 UTC) nad územím tehdejšího Československa východně od Příbrami velmi jasný bolid. Podle vzpomínek předního astronoma Zdeňka Ceplechy (na fotografii), který propočítal jeho dráhu, byl "jasný asi jako stowattová žárovka, svítící ze vzdálenosti jednoho metru". Let bolidu byl zaznamenán bolidovými kamerami na Ondřejově a v Prčicích. Dostal jméno Příbram.
Dlouhou dobu si celý svět myslel, že nejstarším zvukovým záznamem je záznam Edisonovy vlastní recitace říkanky "Mary had a little lamb" z roku 1877 zaznamenaná na tenké cínové fólii. Americkému historikovi Davidu Giovannonimu se v březnu roku 2008 podařil výjimečný objev. Našel záznam hlasu neznámé ženy, která zpívá francouzskou lidovou píseň "Au clair de la lune, Pierrot repondit (In The Moonlight)".
Od poloviny roku 2006 obíhá ve výškách mezi 350 až 610 km kolem Země družice PAMELA (Payload for Antimatter/Matter Exploration and Light-nuclei Astrophysics). Na jejím vzniku se podílela ruská výzkumná pracoviště, Ruská vesmírná agentura, italský Národní ústav jaderné fyziky, se spoluúčastí vesmírných agentur a univerzit v Německu, Švédsku a v Itálii.
Měření sondy byla konečně publikována v podobě analýzy naměřeného počtu detekovaných elektronů a jejich antičástic – pozitronů. Přístroje umístěné na sondě PAMELA odhalily překvapivě vysoké množství pozitronů v atmosféře Země.
Tvárnou slitinou železa, uhlíku a dalších prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku je nazývána ocel. Pokud je obsah uhlíku vyšší bývá označována jako litina. Vlastnosti oceli lze ovlivnit legováním uhlíkem a dalšími prvky a kombinací tepelného a tepelně-mechanického zpracování. Hustota ocele je 7 850 kg/m3. Měrná tepelná kapacita oceli je podle obsahu příměsí asi 469 J.kg-1.K-1. Teplota tání oceli je 1500 °C.
Nepravidelné a nepředpověditelné pohyby kapaliny nebo plynu se nazývají turbulence. Turbulence vzduchu je nejenom nepřítelem pilotů a jiných vzduchoplavců, ale nepřítelem astronomů a smrtelným nepřítelem slunečních fyziků, kteří chtějí pozorovat dalekohledem nebo fotografovat sluneční povrch. Vidí totiž jen roztřesený, neostrý obraz, vyvolaný jinak neviditelnými proudy v turbulentní atmosféře. To je jeden z důvodů, proč pozorovatelé Slunce vysílají balony s dalekohledy do horních vrstev atmosféry nebo je posílají raketami jako součásti družic na oběžné dráhy.