Letový provoz nad naší republikou zažívá v posledních letech nebývalý rozvoj. Souvisí to částečně s odklonem leteckých linek přes dříve využívané území Ukrajiny či Ruska. A tak rok od roku nad našimi hlavami přibývá i bílých kondenzačních stop za letadly. Vznikají přirozeným spalováním leteckého benzínu v motorech letadla. Vzniklá vodní pára díky okolnímu chladnému vzduchu  (-40 až -55 °C) kondenzuje na mikroskopických pevných částečkách a následně se mohou vytvářet i drobné ledové krystalky. Ve vlhčím vzduchu může taková kondenzační stopa za letadlem přetrvávat i desítky minut, zato v sušším vzduchu se rychle rozpouští. Dlouho přetrvávající stopy se nejrůznějším způsobem kroutí a deformují až se z nich může stát i cirrovitá oblačnost. Spatřili jste však někdy tmavou čáru před letícím letadlem?

K dálkovému přenosu elektřiny z elektráren ke spotřebitelům se používají různé hodnoty střídavého napětí v rozpětí 22 000 V až 400 000 V. Důvodem použití tak vysokého napětí je dosažení co největší účinnosti při přenosu energie na velkou vzdálenost. Přenášený výkon je součinem proudu a napětí, ale vysoký proud ve vedení by znamenal především tepelné ztráty. Jejich velikost je závislá na odporu vedení a druhé mocnině hodnoty proudu. Proto se používá transformace na vysoké napětí (22 kV), popřípadě velmi vysoké napětí (110 – 400 kV). Jak můžeme orientačně poznat hodnotu napětí na stožárech?

Při výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů, kterými jsou třeba masivně rozšířené solární a větrné elektrárny, nastává problém, jak přebytky vyrobené energie skladovat. Existuje celá řada technologií, využívaných už v současné době. Asi nejznámějším způsobem akumulace energie, jsou přečerpávací vodní elektrárny. V době, kdy je vyrobené elektrické energie nadbytek, se přečerpává voda ze spodní nádrže do horní. Tím se elektrická energie přemění do tíhové potenciální energie vody v horní nádrži. Pokud je však potřeba vykrýt energetické špičky v distribuční síti, dojde k vypouštění vody z horní nádrže přes turbíny zpět do nádrže dolní a následné přeměně tíhové potenciální energie vody na energii elektrickou. Na podobném principu by v roce 2017 mohlo začít fungovat úložiště energie na železniční trati v Nevadě.

Patrně největší letošní astronomickou událostí pro pozorovatele v České republice je přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Dojde k němu v pondělí 9. května odpoledne, kdy nejmenší planeta sluneční soustavy Merkur, zamíří při svém oběhu kolem Slunce právě mezi tuto hvězdu a Zemi. Přitom jako černá tečka zakryje velmi malou část slunečního povrchu. Astronomové u nás na tuto událost čekají od posledního přechodu dne 7. května 2003 a připravují celou řadu akcí spojených s pozorováním tohoto úkazu.

Nejtišší místnost na světě se patrně nachází v Orfieldově laboratoři v Minneapolis. Je vybudována se zvukotěsnými stěnami, které jsou včetně podlahy a stropu opatřeny klíny ze speciální pěnovité hmoty. Klíny umožňují, aby se zvuk v místnosti neodrážel. Při dopadu zvuku nízké frekvence na stěny místnosti, se tento zvuk utlumí při postupných dopadech na stěny klínu směrem dovnitř a při dopadu zvuků vysoké frekvence se tyto zvuky utlumí přímo v použité pěnovité hmotě klínů. V této místnosti prý nevydržel nikdo delší dobu. Ptáte se proč?

Profesionální cyklistika po "běžných" dopingových skandálech závodníků, musí čelit dopingu mechanickému. Cyklisté přestávají pod tlakem dopingových komisařů používat krevní transfúze či pomocné medikamenty a hledají další možnosti, jak podvádět, aby zvítězili.  Pokud sledujete cyklistiku, jistě jste si všimli někdy naprosto nečekaných nástupů jezdců, kteří vyrazí dopředu či do kopce v místech, kde jejich soupeři musí vstávat ze sedla. "Ten snad má v tom kole motor", řeknete si. Jak vyplývá z posledních sledování kol cyklistů pomocí termokamery, to zřejmě bude pravda.

Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) uznala oficiálně existenci čtyř nových chemických prvků. Jde o transurany s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118, které byly objeveny díky práci vědeckých týmů z Ruska, Japonska a USA. Zatím mají název podle latinského označení jejich protonových čísel, ale jejich praktické označení musí dle zásad IUPAC vycházet z mytologie, jména vhodného místa, země či významné osobnosti. A toho se chytili fanoušci anglické heavy metalové kapely Motörhead.

Vzdušný obal Země – atmosféra, se skládá z několika vrstev. Ta nejspodnější z nich, začínající hned od zemského povrchu, se nazývá troposféra. Nad póly sahá do výšky kolem 9 km, v našich zeměpisných šířkách dosahuje do výšky kolem 11 km, ale nad rovníkem je její mocnost dokonce až 18 km. V této vrstvě atmosféry se vyskytují jevy, které nejvíce ovlivňují počasí na Zemi. Zajímavou vlastností troposféry je její teplotní gradient – pokles teploty vzduchu se zvyšující se nadmořskou výškou. Proč tomu tak je?

Na mnoha nočních stolcích se vyskytují stolní lampičky na dotykové ovládání. Když si chcete ve tmě rozsvítit, tak rukou zašmátráte směrem k lampě a nemusíte hledat žádný vypínač. Stačí se jen dotknout kovového povrchu lampičky a ta se sama rozsvítí. Dotykem lze také zvolit tři stupně intenzity osvětlení. Jaký je princip rozsvěcování lampičky?

Tak tu máme zase Velikonoce a proto se sluší připomenout si několik fyzikálních experimentů s tradiční rekvizitou – slepičím vejcem. Než vejce uvaříme tzv. natvrdo, tak je dobré si je otestovat v centrifuze. Tu si vyrobíme ze staré ponožky, do které vejce vložíme a pořádně roztočíme. Žloutek vajíčka podrobený vzniklé velké odstředivé síle nedokáže dlouho vzdorovat a svoji strukturu si dál neuchová. Po uvaření tohoto vejce natvrdo, oloupání skořápky a nakrájení vajíčka na kousky zjistíme, že se žloutek s bílkem ve vajíčku dokonale promíchaly.