V periodické soustavě se pomalu začínají zabydlovat 4 nové chemické prvky. Od roku 2011, kdy do ní byly zařazeny prvky s protonovými čísly 114 a 116, pojmenované později flerovium a livermorium, jde o další významný přírůstek. Čtveřice nových prvků byla vyrobena na urychlovačích a zařadí se do mezer v sedmé řadě periodické tabulky prvků mezi tzv. transurany.

Mezi zajímavé mořské živočichy se řadí Manta obrovská (rejnok manta). Jedná se o parybu, která se pohybuje v mořských vodách. Její tělo má hydrodynamický tvar, který zmenšuje odpor vody. Při svém pohybu mává na obě strany dvěma velmi ohebnými ploutvemi. Tento pohyb spíše připomíná ladný let ptáků. V hloubkách až kolem 100 metrů, kde se manty pohybují, je však velký hydrostatický tlak vody. Kde se v mantách bere energie potřebná k tomu, aby tento tlak překonala a snadno plavala?

Van der Waalsovy síly dostaly svůj název podle nizozemského fyzika Johannese Diderika van der Waalse. Jedná se o přitažlivé nebo odpudivé interakce mezi molekulami případně atomy, jejichž velikost závisí na vzájemné vzdálenosti. Patří do kategorie chemických vazeb v nepolárních molekulách, které jsou slabší než vazby kovalentní či vodíkové můstky. Ač jsou považovány jako velmi slabé chemické síly, uplatňují se v nejrůznějších praktických situacích souvisejících s přilnavostí (adheze), přitažlivostí částic jedné látky (kohezí), třením či kondenzací. Fyzikům ze švýcarské Swiss Nanoscience Institute a University of Basel se letos  poprvé na světě podařilo změřit van der Waalsovy síly mezi jednotlivými atomy.

Letový provoz nad naší republikou zažívá v posledních letech nebývalý rozvoj. Souvisí to částečně s odklonem leteckých linek přes dříve využívané území Ukrajiny či Ruska. A tak rok od roku nad našimi hlavami přibývá i bílých kondenzačních stop za letadly. Vznikají přirozeným spalováním leteckého benzínu v motorech letadla. Vzniklá vodní pára díky okolnímu chladnému vzduchu  (-40 až -55 °C) kondenzuje na mikroskopických pevných částečkách a následně se mohou vytvářet i drobné ledové krystalky. Ve vlhčím vzduchu může taková kondenzační stopa za letadlem přetrvávat i desítky minut, zato v sušším vzduchu se rychle rozpouští. Dlouho přetrvávající stopy se nejrůznějším způsobem kroutí a deformují až se z nich může stát i cirrovitá oblačnost. Spatřili jste však někdy tmavou čáru před letícím letadlem?

K dálkovému přenosu elektřiny z elektráren ke spotřebitelům se používají různé hodnoty střídavého napětí v rozpětí 22 000 V až 400 000 V. Důvodem použití tak vysokého napětí je dosažení co největší účinnosti při přenosu energie na velkou vzdálenost. Přenášený výkon je součinem proudu a napětí, ale vysoký proud ve vedení by znamenal především tepelné ztráty. Jejich velikost je závislá na odporu vedení a druhé mocnině hodnoty proudu. Proto se používá transformace na vysoké napětí (22 kV), popřípadě velmi vysoké napětí (110 – 400 kV). Jak můžeme orientačně poznat hodnotu napětí na stožárech?

Při výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů, kterými jsou třeba masivně rozšířené solární a větrné elektrárny, nastává problém, jak přebytky vyrobené energie skladovat. Existuje celá řada technologií, využívaných už v současné době. Asi nejznámějším způsobem akumulace energie, jsou přečerpávací vodní elektrárny. V době, kdy je vyrobené elektrické energie nadbytek, se přečerpává voda ze spodní nádrže do horní. Tím se elektrická energie přemění do tíhové potenciální energie vody v horní nádrži. Pokud je však potřeba vykrýt energetické špičky v distribuční síti, dojde k vypouštění vody z horní nádrže přes turbíny zpět do nádrže dolní a následné přeměně tíhové potenciální energie vody na energii elektrickou. Na podobném principu by v roce 2017 mohlo začít fungovat úložiště energie na železniční trati v Nevadě.

Patrně největší letošní astronomickou událostí pro pozorovatele v České republice je přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Dojde k němu v pondělí 9. května odpoledne, kdy nejmenší planeta sluneční soustavy Merkur, zamíří při svém oběhu kolem Slunce právě mezi tuto hvězdu a Zemi. Přitom jako černá tečka zakryje velmi malou část slunečního povrchu. Astronomové u nás na tuto událost čekají od posledního přechodu dne 7. května 2003 a připravují celou řadu akcí spojených s pozorováním tohoto úkazu.

Nejtišší místnost na světě se patrně nachází v Orfieldově laboratoři v Minneapolis. Je vybudována se zvukotěsnými stěnami, které jsou včetně podlahy a stropu opatřeny klíny ze speciální pěnovité hmoty. Klíny umožňují, aby se zvuk v místnosti neodrážel. Při dopadu zvuku nízké frekvence na stěny místnosti, se tento zvuk utlumí při postupných dopadech na stěny klínu směrem dovnitř a při dopadu zvuků vysoké frekvence se tyto zvuky utlumí přímo v použité pěnovité hmotě klínů. V této místnosti prý nevydržel nikdo delší dobu. Ptáte se proč?

Profesionální cyklistika po "běžných" dopingových skandálech závodníků, musí čelit dopingu mechanickému. Cyklisté přestávají pod tlakem dopingových komisařů používat krevní transfúze či pomocné medikamenty a hledají další možnosti, jak podvádět, aby zvítězili.  Pokud sledujete cyklistiku, jistě jste si všimli někdy naprosto nečekaných nástupů jezdců, kteří vyrazí dopředu či do kopce v místech, kde jejich soupeři musí vstávat ze sedla. "Ten snad má v tom kole motor", řeknete si. Jak vyplývá z posledních sledování kol cyklistů pomocí termokamery, to zřejmě bude pravda.

Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) uznala oficiálně existenci čtyř nových chemických prvků. Jde o transurany s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118, které byly objeveny díky práci vědeckých týmů z Ruska, Japonska a USA. Zatím mají název podle latinského označení jejich protonových čísel, ale jejich praktické označení musí dle zásad IUPAC vycházet z mytologie, jména vhodného místa, země či významné osobnosti. A toho se chytili fanoušci anglické heavy metalové kapely Motörhead.