Náš vesmírný souputník Měsíc nemá na rozdíl od Země magnetické pole. Magnetka na jeho povrchu by nám k orientaci nebyla nic platná. Přesto však u poslední mise Apollo 17 v 70. letech minulého století sebral jediný geolog, který kdy kráčel po měsíčním povrchu, Harrison Schmidt vzorek, který vykazoval stopy magnetismu. Na dlouhou dobu byl tento měsíční kámen pro vědce dokonalou hádankou. Nejnovější výsledky podrobného výzkumu ukazují, že před více jak čtyřmi miliardami let, měl náš vesmírný soused tekuté jádro a produkoval poměrně silné magnetické pole.
Do konce února máte možnost jako obyčejní smrtelníci hlasováním rozhodnout, co bude Hubbleův dalekohled snímat v průběhu čtyř dnů na začátku dubna v rámci projektu 100 hodin astronomie. Projekt, se kterým teď přišla NASA, je jednou z aktivit v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009. Program Hubbleova vesmírného dalekohledu je vždy pečlivě stanoven na celý rok dopředu a chcete-li využít jeho pozorovací čas, musíte o něj předem zažádat. Nutno však dodat, že zájem o pozorování je tak veliký, že téměř 10x přesahuje časové možnosti dalekohledu.
První letošní zatmění Slunce nastane v pondělí 26. ledna 2009. Bude prstencové, ale bohužel nebude vidět z našeho území. Naštěstí jsou tu internetové stránky, na kterých budete moci úkaz při vhodném počasí pohodlně sledovat.
Dnešní mrazivou noc nám opět zpříjemní nádherný obraz Měsíce. Ten dnešní Měsíc bude protentokrát největším v roce 2009 !
Dnešní úplněk byl tím nejjasnějším za posledních 15 let.To proto, že jej můžeme pozorovat z nejmenší vzdálenosti za posledních 15 let. Měsíc bude asi o 20 tisíc kilometrů blíž než obvykle. Za dobrého počasí by tedy měl Měsíc zářit jasněji, a to až o 30 %. Měl by se také podle zpráv NASA jevit asi o 14 % větší než obvykle.
V noci 13. prosince bude vrcholit čtyřicet minut před půlnocí meteorický roj Geminidy. Geminidy však nemusíme pozorovat jen v tento okamžik, protože v menším počtu létají i několik dní kolem tohoto data. Očekává se, že v maximu bude létat asi 120 meteorů za hodinu. Pozorování nám však bude znepříjemňovat Měsíc, který bude zrovna den po úplňku.
V roce 2006 UNESCO a v roce 2007 Organizace spojených národů vyhlásily rok 2009 Mezinárodním rokem astronomie. Svět tak přijal návrh Itálie, abychom si ve všech zemích napříč naší planetou připomněli 400. výročí prvního užití hvězdářského dalekohledu Galileo Galileim, který jím pozoroval například měsíce Jupiteru. Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009) na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie (jejíž 26. kongres proběhl v roce 2006 v Praze).
Ve výšce 350 kilometrů nad Zemí obíhá více než 300 tunová mezinárodní vesmírná stanice ISS se svojí tříčlennou posádkou, kterou běžně tvoří 3 kosmonauti (dva Rusové a jeden Američan). Nejenom, že se starají o bezchybný provoz tohoto vesmírného příbytku ale také vykonávají řadu vědeckých experimentů a sledují pokusy řízené vědci z jejich vlastních pozemských laboratoří.
Tak takhle nádherný úkaz na současné podzimní obloze jsem ještě neviděl. Počasí naštěstí vyšlo, mračna na obloze se na chvíli protrhala a těsně nad jihem se objevil "turecký" srpek osvětleného Měsíce.
Fyzika má svou třináctou komnatu v podobě gravitačních vln. O jejich existenci máme nepřímé důkazy, které by v případě jejich potvrzení umožnily převratný pokrok v poznání vesmíru. Ovšem zatím je ještě nikdo nepozoroval! Nicméně, lov na gravitační vlny je v celém světě v plném proudu!