Každý pozná klasický elektroměr, který měří celkovou spotřebu elektřiny, ale informace o průběhu spotřeby v určeném časovém intervalu neposkytuje.
Technický vývoj však pokračuje dále. V minulém desetiletí přišli ve více krajinách s nápadem, aby v domácnostech nebyly klasické elektroměry, které přijdou pracovníci distribuční společnosti odečítat jen jedenkrát, maximálně dvakrát za rok. Namísto toho navrhli používat inteligentní (smart) elektroměry umožňující kromě jiného i přenos dalších informací od zákazníka k distribuční společnosti nebo od distribuční společnosti a obchodníka k zákazníkovi. Takto mohou sledovat nepřetržitý záznam průběhu spotřeby, odečítat ji na dálku, měnit tarify, ba dokonce odpojit nebo připojit odběratele na dálku i při neplacení.

Za bouřky často udeří blesk do stromu. S tím souvisí mnoho zajimavých otázek. Jaké druhy stromů si blesk vybírá? Proč udeří do člověka stojícího pod stromem? Proč je kmen stromu bleskem rozštípnut?

Existuje několik znaků, podle kterých můžeme rozpoznat blížící se bouřku. Prvním znakem je typická bouřková oblačnost. Dalším neklamným znakem je dunivé hromobití, Dalším spolehlivým a zároveň i zajímavým ukazatelem je praskání v rozhlasových a televizních přijímačích. My si tento efekt můžeme zkusit i bez bouřky a to s použitím piezoelektrického zapalovače plynu. Piezoelektrický zapalovač plynu je schopný vysílat i elektromagnetické vlny. Vysílá je tehdy, když mezi jeho kontakty přeskočí jiskra.

Georg Simon Ohm (1787 – 1854) publikoval objev jednoho ze základních zákonů elektřiny nazvaného jeho jménem v roce 1826 v díle Určení zákona. Tato jednoduchá závislost proudu na napětí a odporu má svoji historii, která stojí za připomenutí. Původní Ohmův objev zákona byl důsledkem vynikajících experimentálních zkušeností a konstrukčního důvtipu.

Běžně se setkáváme s tím, že vchodové dveře u různých obchodů, úřadů vstupních hal nádraží a podobně se při přiblížení osoby automaticky otevírají a zavírají. Tato zařízení často pracují na principu optoelektronických senzorů. Ty vysílají a detekují přerušení svazku světla nebo častěji infračerveného záření nebo změnami jasu či kontrastu osvětlení vyvolaného přítomností osoby. Infračervené záření se užívá především proto, že řada materiálů (včetně látek oděvů) je výrazně lépe odráží a umožňuje tak využít i vyhodnocení odraženého svzku záření od osoby.

Na drátech vysokého napětí vidíme běžně posedávat nejrůznější ptactvo, bez toho, že by docházelo k jejich zdravotní újmě či obětech na životech. Obvyklá odpověď, že ptáky elektrický proud nezabije, protože nejsou uzemnění, nevystihuje jádro problému. Rozumí všichni, komu se takové zjednodušené vysvětlení dostane, co znamená být uzemněný? Co je tak divné na tom dotýkat se země?

Tak už je to tady. Po Austrálii, kde se bude klasická žárovka používat do roku 2009 a Kanadě, kde skončí do roku 2012 skončí žárovka i v Evropské unii. K plošnému zákazu klasických žárovek se přihlásila Austrálie, Nový Zéland, Filipíny a Kalifornie.V obchodech končí typ žárovky z roku 1879 vynalezený Thomasem Alvou Edisonem. Účinnost žárovky je pouhých 5%, zbylých 95% energie je vydáváno žárovkou ve formě tepla.Od letošního září začnou z českých obchodů mizet klasické žárovky. První se přestanou prodávat ty nad sto wattů a všechny další, které nejsou čiré. Do tří let všechny modely nahradí v Evropské unii energeticky úspornější kusy. Brusel se tak snaží snížit spotřebu elektřiny, a tím omezit produkci skleníkových plynů. Postupně budou následovat i slabší klasické žárovky, ty poslední nad 25 wattů zmizí z obchodů prvního září 2012.

Na rušných křižovatkách fungují semafory většinou pomocí časovačů, které nezávisle na hustotě silničního provozu přepínají světla semaforu. Pokud přijede auto k semaforu, musí vyčkat příslušný nastavený časový interval, než mu naskočí zelená. Škoda, že se u nás nepoužívají jako například v Maďarsku semafory s displejem, který ukazuje čas do opětovného rozsvícení zelené. Zato na některých křižovatkách pozná semafor, že tam čeká auto a časový interval okamžitě zkrátí, aby nemuselo čekat.

Některé fyzikální pojmy běžně používáme aniž bychom přesně znali jejich pravou podstatu a dostatečně ji pochopili. Obávám se, že vysvětlení pojmu elektrický náboj nebude zas tak jednoduché. Co říká o elektrickém náboji třeba wikipedie? Elektrický náboj vyjadřuje určitou vlastnost částic, která je spojována se vznikem vzájemného působení mezi tělesy (částicemi) podobným způsobem jako je hmotnost spojována s existencí gravitačního pole. Přítomnost elektrického náboje je tedy nutná pro vznik elektrického nebo magnetického pole. Pěkně řečeno, ale o jakou vlastnost částic vlastně jde?

Často se venku za bouřky pohybuje spousta lidí. I když bouřka dává o sobě dostatečně dopředu vědět, mnozí blížící se nebezpečí neberou vážně a spěchají dokončit rozdělanou činnost. Na louce mezi prvními blesky sklízejí vidlemi seno před zmoknutím, rybáři nahazují grafitovými pruty návnadu do vody – před bouřkou nejvíc berou ryby. Golfisté musí dohrát ještě jamku, cyklisté musí stihnout dojet pod ochranný přístřešek nejbližší autobusové zastávky, jezdci na koních uhánějí ke stájím a snaží se přitom dostat se do bezpečí před obyčejným zmoknutím. Přitom si neuvědomují nebezpečí přímého zásahu bleskem a riskují se svými životy.