Faradayova klec je pojem známý již od 19. století. Její název je odvozen od jména anglického fyzika Michaela Faradaye, který se na přelomu 18. a 19. století zabýval výzkumem v oblasti elektromagnetismu. Někdy v letech 1835 až 1836 objevil efekt stínění elektrického pole, který byl později označen jako jev Faradayovy klece. Jeho princip je založen na tom, že elektrický náboj se rozloží jen na vnějším povrchu vodiče a nedostane se dovnitř jeho objemu. Uvnitř vodiče nepůsobí žádné elektrické pole nebo elektromagnetické pole.

Levitací ( z lat. levitas = lehkost) je jev, jehož se snaží dosáhnout nejenom kouzelníci při svých vystoupeních, ale také fyzikové.  Jde o situaci, kdy se jakékoliv těleso volně vznáší proti přirozenému spádu gravitačního pole. Levitací dnes známe několik druhů: aerodynamickou, akustickou, optickou či nejznámější magnetickou. Na fyzikálních principech díky levitaci funguje spousta hraček či přístrojů. Záhadou zatím zůstává přesné fyzikální vysvětlení levitace zařízení zvaného lifter.

Každý pozná klasický elektroměr, který měří celkovou spotřebu elektřiny, ale informace o průběhu spotřeby v určeném časovém intervalu neposkytuje.
Technický vývoj však pokračuje dále. V minulém desetiletí přišli ve více krajinách s nápadem, aby v domácnostech nebyly klasické elektroměry, které přijdou pracovníci distribuční společnosti odečítat jen jedenkrát, maximálně dvakrát za rok. Namísto toho navrhli používat inteligentní (smart) elektroměry umožňující kromě jiného i přenos dalších informací od zákazníka k distribuční společnosti nebo od distribuční společnosti a obchodníka k zákazníkovi. Takto mohou sledovat nepřetržitý záznam průběhu spotřeby, odečítat ji na dálku, měnit tarify, ba dokonce odpojit nebo připojit odběratele na dálku i při neplacení.

Za bouřky často udeří blesk do stromu. S tím souvisí mnoho zajimavých otázek. Jaké druhy stromů si blesk vybírá? Proč udeří do člověka stojícího pod stromem? Proč je kmen stromu bleskem rozštípnut?

Existuje několik znaků, podle kterých můžeme rozpoznat blížící se bouřku. Prvním znakem je typická bouřková oblačnost. Dalším neklamným znakem je dunivé hromobití, Dalším spolehlivým a zároveň i zajímavým ukazatelem je praskání v rozhlasových a televizních přijímačích. My si tento efekt můžeme zkusit i bez bouřky a to s použitím piezoelektrického zapalovače plynu. Piezoelektrický zapalovač plynu je schopný vysílat i elektromagnetické vlny. Vysílá je tehdy, když mezi jeho kontakty přeskočí jiskra.

Georg Simon Ohm (1787 – 1854) publikoval objev jednoho ze základních zákonů elektřiny nazvaného jeho jménem v roce 1826 v díle Určení zákona. Tato jednoduchá závislost proudu na napětí a odporu má svoji historii, která stojí za připomenutí. Původní Ohmův objev zákona byl důsledkem vynikajících experimentálních zkušeností a konstrukčního důvtipu.

Běžně se setkáváme s tím, že vchodové dveře u různých obchodů, úřadů vstupních hal nádraží a podobně se při přiblížení osoby automaticky otevírají a zavírají. Tato zařízení často pracují na principu optoelektronických senzorů. Ty vysílají a detekují přerušení svazku světla nebo častěji infračerveného záření nebo změnami jasu či kontrastu osvětlení vyvolaného přítomností osoby. Infračervené záření se užívá především proto, že řada materiálů (včetně látek oděvů) je výrazně lépe odráží a umožňuje tak využít i vyhodnocení odraženého svzku záření od osoby.

Na drátech vysokého napětí vidíme běžně posedávat nejrůznější ptactvo, bez toho, že by docházelo k jejich zdravotní újmě či obětech na životech. Obvyklá odpověď, že ptáky elektrický proud nezabije, protože nejsou uzemnění, nevystihuje jádro problému. Rozumí všichni, komu se takové zjednodušené vysvětlení dostane, co znamená být uzemněný? Co je tak divné na tom dotýkat se země?

Tak už je to tady. Po Austrálii, kde se bude klasická žárovka používat do roku 2009 a Kanadě, kde skončí do roku 2012 skončí žárovka i v Evropské unii. K plošnému zákazu klasických žárovek se přihlásila Austrálie, Nový Zéland, Filipíny a Kalifornie.V obchodech končí typ žárovky z roku 1879 vynalezený Thomasem Alvou Edisonem. Účinnost žárovky je pouhých 5%, zbylých 95% energie je vydáváno žárovkou ve formě tepla.Od letošního září začnou z českých obchodů mizet klasické žárovky. První se přestanou prodávat ty nad sto wattů a všechny další, které nejsou čiré. Do tří let všechny modely nahradí v Evropské unii energeticky úspornější kusy. Brusel se tak snaží snížit spotřebu elektřiny, a tím omezit produkci skleníkových plynů. Postupně budou následovat i slabší klasické žárovky, ty poslední nad 25 wattů zmizí z obchodů prvního září 2012.

Na rušných křižovatkách fungují semafory většinou pomocí časovačů, které nezávisle na hustotě silničního provozu přepínají světla semaforu. Pokud přijede auto k semaforu, musí vyčkat příslušný nastavený časový interval, než mu naskočí zelená. Škoda, že se u nás nepoužívají jako například v Maďarsku semafory s displejem, který ukazuje čas do opětovného rozsvícení zelené. Zato na některých křižovatkách pozná semafor, že tam čeká auto a časový interval okamžitě zkrátí, aby nemuselo čekat.