Jako malého kluka mě fascinovala krystalka – jednoduchý a primitivní rozhlasový přijímač sestavený ze dvou diod, dvou kondenzátorů a se sluchátkem z vyřazeného telefonu. Stavba krystalky byla považována za jakési mateřské mléko každého budoucího radioamatéra či elektronika. Doslova mě fascinovalo to, že nepotřebovala žádný zdroj napětí – takové "dětské perpetuum mobile". Jako anténu jsem používal radiátor v pokoji. Chytal jsem na ni jednu stanici a když byla bouřka, tak jsem uzemnění krystalky běžel odpojit od hromosvodu.

Elektromagnetická vlna může přenášet energii předávat ji tělesu, na které dopadá. O tom ví všichni, kteří se rádi opalují. Rychlost přenosu energie na jednotku plochy je popsána Poyntingovým vektorem, podle Johna Henryho Poyntinga (1852 – 1914). Velikost Poyntingova vektoru S se vypočítá pomocí součinu elektrické intenzity E a magnetické indukce B vyděleného permeabilitou prostředí. Směr Poyntingova vektoru udává v každém bodě směr přenosu energie a ten pak v homogenním prostředí udává i směr šíření vlny. Jednotkou Poyntingova vektoru je watt na čtverečný metr (W/m2).

Solný můstek je zařízení, které zajišťuje vodivé spojení mezi elektrodami, ale brání promíchání roztoků u jednotlivých elektrod. Může být realizován různými způsoby. Posuďte sami:

Spoustu radosti z experimentování nám může poskytnout elektřina z ovoce. Kromě obligátního citrónu můžeme experimentovat takřka se vším, co nám zahrádka či lednička nabízí. Uvedené experimenty můžete provádět s brambory, rajčaty, kyselými okurky apod. Podmínkou úspěchu je ovšem získání 2 kovových drátků nebo plíšků z mědi a zinku. Měděné drátky se dají sehnat celkem snadno z elektroinstalace, zinek můžeme získat rozřezáním obalu použitého monočlánku – neprovádět raději doma  a dávat si pozor na ušpinění uhlíkovou tyčinkou. Slušně fungují i kousky pozinkovaného plechu. Vše musí být dokonale čisté – proto je vhodné kovové části obvodu umýt saponátem či lihem

Také jste někdy zkoušeli  svorky ploché baterie zkratovat pružinkou z propisky? Pozor ať si nespálíte prsty a nezničíte si baterii! Takové zkratování baterie nemusí však vydržet připojený ampérmetr. Ampérmetr je přístroj, který dokáže změřit elektrický proud protékají elektrickým obvodem. Přesto se mnohý z ampérmetrů nedožije vysokého věku. Příčinou je odpověď na otázku: Jak velký proud dává zdroj? Takový experimentátor připojí ampérmetr přímo ke svorkám zdroje a přístroj to nemusí vydržet.

Faradayova klec je pojem známý již od 19. století. Její název je odvozen od jména anglického fyzika Michaela Faradaye, který se na přelomu 18. a 19. století zabýval výzkumem v oblasti elektromagnetismu. Někdy v letech 1835 až 1836 objevil efekt stínění elektrického pole, který byl později označen jako jev Faradayovy klece. Jeho princip je založen na tom, že elektrický náboj se rozloží jen na vnějším povrchu vodiče a nedostane se dovnitř jeho objemu. Uvnitř vodiče nepůsobí žádné elektrické pole nebo elektromagnetické pole.

Levitací ( z lat. levitas = lehkost) je jev, jehož se snaží dosáhnout nejenom kouzelníci při svých vystoupeních, ale také fyzikové.  Jde o situaci, kdy se jakékoliv těleso volně vznáší proti přirozenému spádu gravitačního pole. Levitací dnes známe několik druhů: aerodynamickou, akustickou, optickou či nejznámější magnetickou. Na fyzikálních principech díky levitaci funguje spousta hraček či přístrojů. Záhadou zatím zůstává přesné fyzikální vysvětlení levitace zařízení zvaného lifter.

Každý pozná klasický elektroměr, který měří celkovou spotřebu elektřiny, ale informace o průběhu spotřeby v určeném časovém intervalu neposkytuje.
Technický vývoj však pokračuje dále. V minulém desetiletí přišli ve více krajinách s nápadem, aby v domácnostech nebyly klasické elektroměry, které přijdou pracovníci distribuční společnosti odečítat jen jedenkrát, maximálně dvakrát za rok. Namísto toho navrhli používat inteligentní (smart) elektroměry umožňující kromě jiného i přenos dalších informací od zákazníka k distribuční společnosti nebo od distribuční společnosti a obchodníka k zákazníkovi. Takto mohou sledovat nepřetržitý záznam průběhu spotřeby, odečítat ji na dálku, měnit tarify, ba dokonce odpojit nebo připojit odběratele na dálku i při neplacení.

Za bouřky často udeří blesk do stromu. S tím souvisí mnoho zajimavých otázek. Jaké druhy stromů si blesk vybírá? Proč udeří do člověka stojícího pod stromem? Proč je kmen stromu bleskem rozštípnut?

Existuje několik znaků, podle kterých můžeme rozpoznat blížící se bouřku. Prvním znakem je typická bouřková oblačnost. Dalším neklamným znakem je dunivé hromobití, Dalším spolehlivým a zároveň i zajímavým ukazatelem je praskání v rozhlasových a televizních přijímačích. My si tento efekt můžeme zkusit i bez bouřky a to s použitím piezoelektrického zapalovače plynu. Piezoelektrický zapalovač plynu je schopný vysílat i elektromagnetické vlny. Vysílá je tehdy, když mezi jeho kontakty přeskočí jiskra.