Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Zdroj: https://fyzmatik.pise.cz/
Kdo nebyl u jezera Loch Ness, nebyl ve Skotsku. Návštěva druhého největšího skotského jezera zabere spoustu času při cestování krásnou přírodou přes skotskou vysočinu Highland. Délka jezera je asi 34 km, jeho šířka činí 1,5 km. Jezero je světoznámé díky lochneské příšeře zvané Lochneska, které Skotové říkají Nessie nebo krátce Ness. Nestvůra by podle pověstí měla dosahovat délky až 20 metrů a její až třímetrový krk trčící z vody si z různých obrázků vybaví asi každý. Výletní lodě s turisty při své plavbě po jezeře lochnesku stále hledají.

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.
Zdroj: https://fyzmatik.pise.cz/

Nedaleko města Falkirk ve Skotsku se nachází technické dílo, které nenechá nikoho lhostejným. Z dálky to vypadá jako nedokončený dálniční most. Jde však o originální rotační lodní výtah, který umožňuje vodní propojení mezi městy Edinburgh a Glasgow. Překonává výškový rozdíl 24 metrů, který byl v minulosti loďmi zdoláván systémem jedenácti zdymadel. Výrazně tak zkrátil cestu mezi průplavy Forth and Clyde Canal a Union Canal. Nese název Falkirk Wheel (Falkirkské kolo).

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Během cestování po Skotsku si samozřejmě všimnete, že auta jezdí po silnicích vlevo. Při přecházení silnice tedy musíte změnit své návyky a kouknout se po přijíždějícím vozidle na opačnou stranu než je u nás zvykem. Naštěstí ve velkých městech je to snad pro turisty i napsáno na vozovce u přechodu pro chodce. Na autech vás upoutá i jiná barva registračních značek než je tomu u nás. Je k tomu nějaký důvod?

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Když jsem při plavbě trajektem do Skotska sbíral na palubě lodi propagační materiály o této zemi, našel jsem mezi nimi i plakátek upozorňující na muzeum optických jevů v Edinburku. Při našem naplánovaném turistickém vytížení v tomto městě, mě ani nenapadlo, že by vůbec byl čas se do tohoto muzea podívat. Na prohlídku Edingurku jsme měli vyhrazený pouze jeden den. Dopolední edinburskou atrakcí měla být návštěva edinburského hradu a odpolední zábavou pak prohlídka královské jachty. Jenže osud tomu chtěl jinak. Na samotném konci turistického bulváru - ulice Royal Mile, zhruba 200 metrů od vstupu do edinburského hradu se najednou zmiňované muzeum zjevilo. Na svět úžasných optických experimentů s názvem Camera obscura, upozorňují na ulici umístěná zrcadla, ve kterých trpěliví fotografové loví nevšední zdeformované záběry okolní ulice.

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Britská královská rodina si potrpí na svou okázalou prezentaci. Na moři se v minulých letech prezentovala svou královskou jachtou Britannia. Tato 126 metrů dlouhá a 17 metrů široká jachta má za sebou přes milión námořních mil. Od svého spuštění na hladinu v roce 1953 kotvila v 600 přístavech 135 zemí světa, byla svědky královských svateb a mnoha státních návštěv, až nakonec zakotvila v roce 1997 ve skotském Edinburku. Rázem se z ní stala turistická atrakce v podobě plujícího muzea, do kterého se vchází přímo s nákupní zóny Ocean Terminal. Od návštěvy tohoto snobského plavidla jsem si příliš nesliboval, prohlídka však předčila veškerá očekávání.

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Na nákup suvenýrů v Edinburku jsme měli 2 hodiny. Za tímto účelem jsme vystoupili z autobusu na rušné čtyřproudové třídě Princes Street a hledali suvenýry hlavně se skotskými motivy – sušenky, marmelády, trička, whisky apod. Do odjezdu autobusu zbývalo půl hodiny a vše potřebné se mi podařilo už nakoupit. Zbývalo využít na Skotsko ideální počasí a udělat pár fotek. Nafotil jsem si Sir Walter Scott Monument (přezdívaný podle svého tvaru raketa), pak okolní park s vkusně zakomponovaným vlakovým nádražím, než jsem zabočil na konci ulice na náměstí Charlotte Square, abych tam vyčerpán spočinul. Než se tak stalo, spadl jsem na zadek mnohem dříve – nějaká naprostá náhoda tomu chtěla a najednou jsem stál naproti domu, kde se v roce 1847 narodil jeden z významných skotských fyziků.

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

První naší navštívenou turistickou atrakcí na britských ostrovech se stala obrovitánská socha Anděla severu (Angel of the North) nedaleko města Gateshead. Jde o kontroverzní dílo britského umělce Antonyho Gormleye dokončené v roce 1998 na místě bývalého uhelného dolu. Pomineme-li jeho umělecký význam symbolizující průmyslový rozvoj regionu, je velmi zajímavá jeho technická instalace.

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Přepravu osob, automobilů a autobusů z evropského kontinentu do Anglie zajišťují po moři trajekty. My jsme využili služeb společnosti DFDS na trase Amsterodam – Newcastle, která zde provozuje loď King Seaways. Plavba na trajektu je komfortní. Pro 1400 pasažérů je připraveno 510 kajut o různých velikostech umístěných od 2. až do 11. paluby. Na loď se vejde 600 automobilů. Jsou zde 2 kina, kasino, několik restaurací, klubů a barů, dále obchod a přednášková místnost s výhledem na přední palubu. 

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Každé turisticky atraktivní město přitahuje návštěvníky na svá náměstí a hlavní ulice. Ne jinak je tomu v Amsterodamu na náměstí Dam před Královským palácem. V 8 hodin ráno tu nebyla ani noha, ale když jsme se tudy vraceli odpoledne  zpět cestou k nádraží, bylo tu už plno. A to nejen návštěvníků, ale také pouličních umělců. Mezi nimi také bublinářka. Za svou produkci vybírala drobné mince, které jí pravidelně z misky vykopávaly chaoticky se pohybující malé děti, fascinované duhovými barvami velkých bublin.

Tento článeček vznikl na základě žádostí studentů o zprostředkování části fyzikálních zážitků z mé naprosto "nefyzikální" cesty po Amsterodamu a Skotsku.

Amsterodam poskytuje nepřeberný prostor zábavě. Pomineme-li tu, která se odehrává ve vyhlášené čtvrti v nočních hodinách (následky víkendového řádění byly vidět ještě v pondělním ránu), jsou tu mnohá zajímavá muzea. Jenže pokud si včas nezaregistrujete vstup, nemáte šanci navštívit světově známé Muzeum Anny Frankové či Van Goghovo muzeum. Jedinečnou příležitost užít si interaktivní zábavu nabízí Nemo Science Muzeum. Všimnete si ho při plavbě vyhlídkovou lodí na břehu jednoho z kanálů poblíž hlavního amsterodamského nádraží. Jeho architektonicky zvláštně pojatá budova má z venku zelenou fasádu a připomíná kosmickou loď. Dostanete se k němu po lávce se zvedacím mostem – někdy musíte počkat, až před vámi propluje větší loď. V muzeu je tolik výstav, že by vám vystačily na celý den.