Při potápění člověka do mořské vody působí na potápěče hydrostatický tlak, který se přímo úměrně zvyšuje s narůstající hloubkou potopení.  Několik decimetrů pod hladinou je tento tlak natolik velký, že nám už neumožní dýchat pomocí hadice vzduch nad hladinou vody. Tlak vody nám stlačuje plíce a naše svaly jsou natolik slabé, aby jej překonaly. Proto se lidé potápějí s dýchacím přístrojem. V hloubkách přes 100 metrů pod hladinou je tlak natolik velký, že se zde ještě dá potápět ve speciálním pancéřovém skafandru. V hlubších mořských sférách se člověk může pohybovat v ponorkách, i když i ony mají limit, do jaké hloubky se mohou bez poškození ponořit. Do skutečných mořských hlubin se tak dostane jen batyskaf.

Snem extrémního rakouského dobrodruha Felixe Baumgartnera je vystoupat balonem co nejvýše to půjde, padat co nejdéle volným pádem a navíc přitom ještě rychlostí překonávající rychlost zvuku ve vzduchu. Na cestě k těmto bláznivým prvenstvím se nyní pokouší seskakovat z výšek kolem 22 km nad Zemí. K pokoření výškového rekordu starého 52 let, který činí 31 382 metru má zatím daleko. Rekordu tehdy dosáhl dnes už 83 letý bývalý testovací pilot Američan Joe Kittinger, který je nyní Baumgartnerovým poradcem.

Když se řekne řezání, pak si každý představí především pilu. Jsou ale matriály, které tímto nástrojem řezat nejdou nebo při jejich řezání by došlo k poškození materiálu (například dlažba).  Řezat se dá dokonce i vodním paprskem, který je pod obrovským tlakem nasměrován tryskou na obráběné místo. Nejdříve se tento způsob řezání začal používat před 60 lety při řezání dřeva. S rozvojem kosmických technologií (izolační destičky raketoplánů) se v 70. letech minulého století tato technologie řezání čistou vodou začala nahrazovat řezáním vodního proudu s příměsí (abrazivem).

Moderní technologie umožňují nabízet nejrůznější adrenalinové zážitky. Vždyť kdo by si nechtěl vyzkoušel vlastní létání a volné pády ve větrném tunelu. Takové skydive tunely se postupně objevují po celém světě a jeden z nich je i u nás. Aerodynamický tunel je ideálním simulátorem pro parašutisty. Jedná se o skleněný válec o průměru 4,3 m, kde vzduch proudí rychlostí 180 až 280 km/h. Kruhová skleněná komora sahá do výšky 5 metrů a nad ní je ještě 9 metrů neprosklené části.

Dělová podání tenistů a bleskové returny jsou pro oči rozhodčích hlídajících auty často nezachytitelná. Zvláště v okamžiku, kdy míček letící rychlostí často přes 210 km/h jen lízne čáru.  Naštěstí mají tenisté možnost, jak si ověřit správnost výroku rozhodčího pomocí systému využívajícího fyzikální pohybové rovnice, zvaného "jestřábí oko". Nejprve bylo využíváno v kriketu, kde jej pro posouzení sporných situací prosadil Paul Hawkins. Název tohoto systému vychází buď  ze jména jeho tvůrce -  hawk znamená v češtině jestřáb nebo z prostého faktu, že jestřáb má vynikající zrak.

Naše chodidla si čas od času také zaslouží pozornost.  Pravidelné odstraňování ztvrdlé kůže zamezuje vytvoření zrohovatělé vrstvičky kůže, která  v podobě silné "slupky", může být ideálním rájem pro plísně a bakterie. Než nám tedy kůže na chodidlech začne praskat, měli bychom použít některý z nástrojů na její odstranění a tím bývala odjakživa pemza.

U vozidel se zatíženou přední nápravou bývalo nutné při otáčení volantem vyvolat velkou sílu, zejména v okamžiku, když je v klidu nebo se pohybuje velmi malou rychlostí. U náklaďáků se to řešilo nejprve zvětšením průměru volantu. Tak se zvětšila páka, kterou volant pro řidičovy ruce představuje, a tím došlo ke snížení působící síly. V posledním desetiletí minulého století se začaly používat  hydraulické posilovače řízení (servořízení).

Viděli jste někdy stát čápa na louce při hledání chutných obojživelníků? Postupně přešlapuje a střídavě balancuje na každé noze. Není to tak snadné, jak se zdá i pro nás, proto si vyzkoušejte test rovnováhy, kterému se říká čapí test a porovnejte si své výsledky.

Vrány jsou překvapivě inteligentní ptáci a navíc využívají poznatky fyziky mnohdy více než někteří lidé. Známá jsou videa, kdy vrána rozbíjí ořech tím, že si jej v zobáku vynese na drát elektrického vedení nad silnici. Tam usedne, ořech upustí ze zobáku na silnici, kde je rozdrcen pod koly projíždějících vozidel. Pak už jen stačí počkat na červenou a sletět dolů si rozlousknutý ořech si sebrat. Některé vrány umí úžasně surfovat na střeše domů a ve vědeckých experimentech umí používat i jednoduché nástroje. Mě si však získalo video, kde vrána využívá znalosti Archimédova zákona.

Šikmá věž není jen v italské Pise, najdete ji také v Karviné u barokního kostela sv. Petra z Alkantary. Ještě před desítkami let stál kostel  v centru rušného města. Těžba černého uhlí způsobila pokles půdy pod kostelem o 37 metrů během krátké doby a došlo přitom k jeho naklonění směrem k jihu o 6,8°. Na světoznámou toskánskou Pisu chybí sklon pouhých 0,2°.