Oblíbenou dekorací fyzikálních kabinetů je houpačka sestavená z několika v řadě za sebou stejně velikých tvrdých kovových kuliček zavěšených na dvojitých závěsech. Vychýlením jedné nebo několika kuliček z klidové polohy a jejich následné puštění vyvolá periodický kmitavý pohyb dalších kuliček, které odskočí z druhého konce řady kovových kuliček. Tomuto zařízení se říká rázostroj, ale bývá označováno také jako Newtonova houpačka, i když původní myšlenka rázostroje pochází od francouzského fyzika Edme Mariotta (1676).

Tak se u nás rozmáhá další zločinecká metoda, jak se bez poškození dveřního zámku dostanou zloději dovnitř. Metodu otevírání dveří známou pod názvem bumping používali k otevírání dveří profesionální zámečníci.  Ti vás vždy poslali od zabouchnutých dveří na chvíli stranou a pak pomocí planžety a opakovaným poklepáváním  po několika tlumených úderech zámek zdárně překonali. Dnes je však tato metoda stále známější a to neušlo pozornosti dalším lapkům, policii a pojišťovnám. Kotoučové zámky jsou vůči této metodě odolné, ale na zámky s odpruženým stavítkovým systémem je metoda účinná. Bumpingem se zloděj dostane nejenom do bytu, ale i do auta.

Zápach z kanalizace dokáže pěkně znepříjemnit život. Může se objevit hned nastěhování do novostavby nebo po delší nepřítomnosti v domě. Na vině pak mohou být  buď instalatéři, kteří špatně napojili sifony nebo při budování stoupaček kanalizace zapomněli na odvětrání  a rovněž dlouhodobé nepoužívání toalety. V porcelánové záchodové míse je zabudováno jednoduché, ale zato důmyslné zařízení, které zabraňuje pronikání nepředstavitelného zápachu z kanalizace do obytných místností. Jde o uzávěr tvořený spláchnutou vodou, která zůstává stát ve vhodně tvarované U-trubici pod názvem sifon. Jeho princip vynalezl už v roce 1775 Alexander Cummings a nechal si jej patentovat.

První metody posuzování obsahu alkoholu v nápojích vyvolávají rozpaky a úsměvy. V Anglii existoval zvláštní druh úředníků na kontrolu jakosti piva. Když sládek v pivovaře uvařil novou várku piva, vyvěsil z okna prvního patra svazek slámy (anglicky bush). Odtud je také toto slovo hojně používané v názvech hospod či označení druhů piva. Úředníci přišli na kontrolu oblečeni do zkrácených kožených kalhot, které byly důležitou součástí měření. Kontrolovaným pivem byla několikrát polita lavice, až se na ní vytvořila tenká vrstvička, na kterou si v kalhotách sedl úředník. Po jisté době se z lavice zvedl a pokud to šlo snadno, tak povolil prodávat pintu piva za 1 penci. Pokud však zůstal na lavici přilepený, znamenalo to větší obsah sladu v pivě a mohlo se tedy prodávat dráže za 2 pence. Pak zřejmě následovaly další chuťové zkoušky a následné praní zkušebních kalhot.

I tak obyčejná věc jako je hřebík může být z fyzikálního pohledu zajímavá. Hřebík se používá jako běžný spojovací materiál na nerozebiratelné spojování nejčastěji dvou předmětů.Hřebíky se vyrábějí z oceli, speciální i z mědi, mosazi, hliníku nebo nerez oceli. Do materiálu se vpravují nejčastěji zatloukáním kladivem, kterým se musíme trefit na jeho hlavičku.Víte však proč je hlavička hřebíku  vroubkovaná? A proč se pod hlavičkou hřebíku nachází na jeho těle drážkování?

Slapové jevy vznikající gravitačním působením Měsíce a  Slunce způsobují zajímavé situace na některých řekách. Kromě vzájemné polohy Země, Měsíce a Slunce a polohy místa na Zemi ovlivňuje výšku dmutí také tvar pobřeží a úhel dna. V oblastech se zvláště silným přílivem, kde je voda vháněna do úzkých nebo mělkých kanálů, občas vznikají výrazné přílivové vlny, které jako pohyblivé valy postupují směrem k pevnině. Vzdutí hladiny u ústí řek s povlovným dnem způsobuje, že se příliv šíří proti proudu řek. U některých je velmi výrazný, šíří se jako vodní vlna a označuje se jako přílivový příboj.

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA dnes uveřejnil zajímavou zprávu. Ničivé zemětřesení o síle 8,8 Richterovy stupnice, které pustošilo Chile, mohlo vychýlit zemskou osu a tím by se zvětšila rychlost otáčení Země.

Dnes už mladší generace neví co je to páternoster ( z latinského pater noster = otčenáš). Jde o oběžný výtah, který má své kabiny seřazeny na nekonečném řetězu za sebou, stejně jako korálky na růženci při předříkávání otčenáše. S tímto výtahem se dnes potkáme pouze výjimečně ve starších budovách a úřadech, kde je výtah často technickou památkou. Do výtahu se bez jeho zastavování nastupuje  a za jízdy opět vystupuje. A co se stane, když v posledním patře nebo před suterénem zapomenete vystoupit?

Veřejnost snadno zaměňuje gravitační Fg a tíhovou FG sílu. Většinou v nich nevidí žádný rozdíl a považují ji od dob svého studia fyziky na základní škole za jednu a tutéž sílu, která má dva různé názvy.  Podívejme se na rozdíl mezi nimi a přiložená aplikace vám pak pomůže pochopit rozdíl mezi nimi a vypočítat každou z těchto sil.

Zatímco permanentní současnou snahou lidí je dosahovat co největších nadmořských výšek a nebo opouštět naši Zemi, trochu se pozapomíná na rekordy lidí v dosahování největších hloubek v oceánech. Vždyť nedávno uplynulo už 50 let od chvíle, kdyby navštívili nejhlubší místo zemského povrchu - Mariánský příkop lidé. Od té doby se nikdo z lidí do této hloubky nedostal a údajně dnes neexistuje žádné zařízení schopné dosáhnout dna Mariánského příkopu s lidskou posádkou. Naposledy se o to pokoušelo japonské robotické plavidlo Kaiko, ale to se v roce 2003 při výzkumech ztratilo.