Občas se stává, že po dešti jsou pěkně špinavá auta. Místo, aby je déšť umyl, jsou nejčastěji polepená pylem, který kapky deště při své cestě na zemský povrch z okolní atmosféry na sebe nachytaly. Někdy však příčinou ušpinění předmětů po dešti může být jemný saharský písek. Během písečné bouře se vlivem pohybu vzduchových mas zvedá do vzduchu jemný prach a písek, který se pak následně spolu s posunem vzdušných mas pohybuje do nových oblastí. Zvířený materiál je přenášen na překvapivě velké vzdálenosti.

Některé experimenty s vajíčky jen tak snadno na vlastní oči nespatříte.  Co se stane s vajíčkem, které potápěč ponoří do zhruba dvacetimetrové hloubky? V podstatě nic, i když na jeho povrch působí ze všech stran kolmo poměrně velká hydrostatická tlaková síla. Při oválném tvaru vejce se působící síla rozkládá rovnoměrně na celý jeho povrch. Vejce je tak chráněno před vnějšími vlivy a podobně také před tlakem kvočny, která na něm třeba sedí. Jenže potápěč se rozhodl pod vodou vajíčko rozbít.

Pokud nám barman nalije plnou štamprli whisky, můžeme mu za odměnu ukázat velmi jednoduchý fyzikální experiment. Podmínkou však bude to, aby se nám příliš neklepaly prsty. Druhou stejně velkou štamprli naplníme také po okraj ale obyčejnou vodou, pak ji překryjeme hrací kartou nebo jiným kouskem papíru a otočíme dnem vzhůru.

Francouzský lékař Jean-Louis Poiseuille (čti poazej), který žil v letech 1799–186, se zapsal i do dějin fyziky. Zabýval se studiem dýchání a krevního oběhu. V roce 1828 použil rtuťový manometr k měření tlaku krve. Proslul svým zákonem pro poznání průtoku krve arteriemi a popsal závislost krevního tlaku na exspiraci a inspiraci. Zkoumal laminární proudění kapalin trubicemi.  

Pokusy s těžištěm tělesa bývají obvykle vděčné a efektní. Používané pomůcky jsou často běžně dostupné v každé domácnosti. Záleží jenom na naší fantazii a zkoušení  velikosti a tvaru pomůcek. Nutné však je, vybrat takové, které se dají vzájemně spojit do jednoho celku. Potom to bude vyžadovat trochu šikovnosti  a hlavně trpělivosti při sestavování .  Aby se  předměty nesmekly a nedošlo k porušení sestavy, můžeme vzájemnou třecí sílu hladkých těles zvýšit například přelepením izolepou, případně nanesením  vrstvičky vhodného lepidla.

V dopravních terminálech na letištích a zejména v nákupních centrech se běžně setkáváme s pojízdnými chodníky. Říká se jim také travelátory, protože jsou určeny k přemísťování osob, případně i nákladů či nákupů. Travelátory se používají zejména pro bezbariérový přístup, zabírají však v budovách poměrně hodně místa. Dosahují délek až kolem 150 metrů, často jsou vyspádovány tak, aby přemístily osoby a náklad do vyššího nebo nižšího patra. Pohybují se obvykle rychlostí kolem 0,65 m/s. Jak si poradí s naloženým nákupním vozíkem?

Když do minerálky vhodíme pro zpestření její chuti kuličky rybízu, budeme svědky jejich neúnavného pohybu. Část rybízových kuliček, které mají větší hustotu než voda, klesají ke dnu a odtud najednou vyplavou opět k hladině. Proč se rybíz takto chová?

Při potápění člověka do mořské vody působí na potápěče hydrostatický tlak, který se přímo úměrně zvyšuje s narůstající hloubkou potopení.  Několik decimetrů pod hladinou je tento tlak natolik velký, že nám už neumožní dýchat pomocí hadice vzduch nad hladinou vody. Tlak vody nám stlačuje plíce a naše svaly jsou natolik slabé, aby jej překonaly. Proto se lidé potápějí s dýchacím přístrojem. V hloubkách přes 100 metrů pod hladinou je tlak natolik velký, že se zde ještě dá potápět ve speciálním pancéřovém skafandru. V hlubších mořských sférách se člověk může pohybovat v ponorkách, i když i ony mají limit, do jaké hloubky se mohou bez poškození ponořit. Do skutečných mořských hlubin se tak dostane jen batyskaf.

Snem extrémního rakouského dobrodruha Felixe Baumgartnera je vystoupat balonem co nejvýše to půjde, padat co nejdéle volným pádem a navíc přitom ještě rychlostí překonávající rychlost zvuku ve vzduchu. Na cestě k těmto bláznivým prvenstvím se nyní pokouší seskakovat z výšek kolem 22 km nad Zemí. K pokoření výškového rekordu starého 52 let, který činí 31 382 metru má zatím daleko. Rekordu tehdy dosáhl dnes už 83 letý bývalý testovací pilot Američan Joe Kittinger, který je nyní Baumgartnerovým poradcem.

Když se řekne řezání, pak si každý představí především pilu. Jsou ale matriály, které tímto nástrojem řezat nejdou nebo při jejich řezání by došlo k poškození materiálu (například dlažba).  Řezat se dá dokonce i vodním paprskem, který je pod obrovským tlakem nasměrován tryskou na obráběné místo. Nejdříve se tento způsob řezání začal používat před 60 lety při řezání dřeva. S rozvojem kosmických technologií (izolační destičky raketoplánů) se v 70. letech minulého století tato technologie řezání čistou vodou začala nahrazovat řezáním vodního proudu s příměsí (abrazivem).