Okolní atmosférický tlak působí nejenom na povrch našeho těla, ale má význam pro vzájemné spojení některých kostí v lidském těle. Princip je podobný známému pokusu s magdeburskými polokoulemi. Vyčerpáním vzduchu z prostoru mezi nimi vzniká podtlak a magdeburské polokoule pak není možné od sebe odtrhnout, neboť na ně z vnější strany působí atmosféra svým tlakem. Podobně je to s bederními klouby, které spojují dolní končetiny s pánví.

Korejská lukostřelba má velmi dlouhou tradici (od 1.stol. př.n.l) a Korejci patří do světové špičky lukostřelců. Lukostřelci používají tzv. "mongolský styl" nátahu tětivy pomocí speciálního prstenu vyrobeného z volského rohu, který mají nasunutý na palci. Šípy jsou vyráběny tradičně z opracovaného bambusu, hroty z mosazi a letky šípu jsou z bažantích per. Korejský luk je vyráběn rovněž z bambusu s dubovou rukojetí a  povrchovou vrstvou z březové kůry máčené v mořské vodě. Vnitřní část luku je tvořena kompozitem vyrobeným z plátů z rohů vodního buvola. To vše tvoří zbraň, kterou je možné přesně střílet do terčů až 145 metrů vzdálených. Jak vypadá pohled z kamery umístěné na šípu?

Teplé počasí na konci letošního léta svědčí vosám, které se na mnoha místech pořádně rozmnožily. Obtěžují nás při pohybu v přírodě a zejména při konzumaci ovoce, sladkých i masitých pokrmů. Většina druhů vos je neútočná, bodají pouze tehdy když jsou podrážděny. Nemají rády naše prudké pohyby, útěk nebo mávání rukama. Usednou-li nám tedy například na pohárek s burčákem nebo i na ruku a zůstaneme v klidu, nic se nám nestane. Bohužel reakce lidí je zpravidla opačná a vosa to řeší svým žihadlem. Jakým tlakem působí vosa při vpichu svého žihadla?

Scvrklou kůži na prstech, která bývá nazývána varhánkami, pozorujeme na prstech končetin při dlouhém pobytu ve vodě nebo velmi vlhkém prostředí. Zprvu se výzkumníci domnívali, že je tento efekt způsobený osmózou, ale před  80 lety objevili lékaři, že omezení některých nervových zakončení v prstech zabrání tvorbě vrásek na povrchu kůže. Například utonulí nemají ani po delším pobytu ve vodě kůži scvrklou.

Pod recipient vývěvy se pro účely zkoumání účinků sníženého tlaku a vakua dávají nejrůznější předměty obsahující vzduch. Asi nejznámější je použití nafukovacího balónku, který při odsávání vzduchu pod vývěvou zvětšuje svůj objem a po vpuštění vzduchu pod recipient svůj objem zmenší na původní. Zkuste však pod recipient vývěvy použít bonbóny zvané marshmallows.

Také tak rádi koukáte přes den na oblohu a pozorujete letecký provoz?  Zvlášť v době dovolených je na co koukat - stále něco lítá. Kdybychom jen tak věděli, co je to za letadlo, odkud a kam letí nebo v jaké výšce letí. Na některé z těchto otázek si můžete odpovědět sami, když se na letadlo podíváte pořádným dalekohledem nebo si je vyfotíte fotoaparátem s dostatečně velkým zoomem. Na zbývající otázky vám může odpovědět některý z internetových projektů. Věřím že si vyhrajete a například s notebookem připojeným k internetu budete venku letecký provoz online kontrolovat.

Vědci podle informací z časopisu Physical Review Letters naplnili pingpongové míčky skrz malý otvor kovem a získali tak pro svůj experiment vhodné "projektily" o hmotnostech od 15 do 182 gramů. Do 6 metrů vysokého válce pak nasypali granule pěnového polystyrenu a připravené projektily do něj nechali padat. Chování míčků v polystyrenu snímala vysokorychlostní kamera, která zaregistrovala, že míčky o malé hmotnosti podle předpokladu při průchodu polystyrenem zpomalovaly, až se v poměrné krátké vzdálenosti od povrchu zastavily. Míčky o větší hmotnosti (nad 86 gramů) však průchodem polystyrenem získaly konstantní rychlost, se kterou propadávaly až na samé dno válce. Tíhová síla, kterou země působí na míček, se při jeho pádu vyrovnala s odporovou silou prostředí a míček se pak pohyboval ke dnu rovnoměrným pohybem.

Atmosférický tlak (způsobený vlastní tíhou vzduchu v atmosféře) klesá s rostoucí nadmořskou výškou. Pro účely meteorologů byl stanoven normální atmosférický tlak. Dohodou byla určena jeho hodnota 1013,25 hPa, která odpovídá přibližně průměrné hodnotě tlaku vzduchu při mořské hladině na 45° severní zeměpisné šířky za teploty 15 °C a tíhového zrychlení gn = 9,80665 ms-2. Atmosférický tlak dosahuje nejvyšších hodnot při hladině moře a důležitou roli zde bude mít i nadmořská výška. Pokud najdeme nejnižší hladinu "moře", pak by zde měl být i největší atmosférický tlak.

Výbornými plavci jsou mravenci. Když se dostane do vody osamocený mravenec, dokáže se na hladině udržet díky povrchovému napětí vody a voskovité látce pokrývající jeho tělo, která není vodou smáčivá. Kolonie červených mravenců Solenopsis invicta původem z jižní Ameriky se však dokáže po hladině vody přepravovat díky důmyslnému propletení vlastních těl, která tak připomíná něco jako vor. Mravenčí vor má kruhovitý tvar tvořený statisíci těl přichycených k sobě, který na své "palubě" dokáže přepravovat  kromě své královny i svá vajíčka a potravu. Podle fyzikálních zákonů by se vor s nákladem měl potopit. Vědci z Georgijského technického institutu v americké Atlantě se nyní zaměřili na problém, jak je možné, že se tento relativně těžký mravenčí vor nepotopí.

Poměrně silný vítr vzniká i v pražském metru. Jedoucí vlak funguje v prostoru  tunelu jako píst, který  tak poměrně  velkou část jeho průřezu zaplňuje. Tím tlačí před sebou  velký objem vzduchu, který cestujícím na peróně avizuje, že se vlak blíží.  V Praze je to znát především u starších stanic, do kterých vedou jednokolejné tunely. Pokud se v sousedních stanicích rozjedou dvě vlakové soupravy současně a tlačí vzduch do stanice, která má jenom jeden výstup na povrch, je zde vliv pístového účinku značný a dochází k nežádoucímu nárůstu rychlosti proudění. Vliv na jeho působení má kromě intervalů a rychlosti jízdy souprav i stavební řešení stanic, vestibulů, a proto je jeho účinek v každé stanici jiný. V nových projektech metra jsou před stanicemi budovány vzduchové kapsy, aby efekt větru v tunelech nebyl na nástupištích tak znát. Na modernějších trasách na konci linky B nebo na nových stanicích trasy C se už budovaly tunely dvojkolejné. Reportéři MF DNES změřili rychlost větru v některých stanicích metra.