Při přípravě některých pochutin v kuchyni ( např. sníh z bílků) je nutné přesné oddělení žloutku od bílku. Co kuchařka, to jiný způsob realizace. Většinou vejce uprostřed naklepneme o hranu stolu, kuchyňské desky či přímo nožem. Nad vhodnou nádobou skořápku opatrně rozdělíme, bílek necháme vyklouznout a žloutek přelejeme do jedné půlky skořápky. Potom oddělíme půlky skořápek a žloutek necháme sklouznout do druhé půlky skořápky, přitom bílek sám odkapává do nachystané nádoby. Jen si od toho upatláme ruce. Nešlo by to originálním způsobem?

Plážovou obměnou čínského triku s rýží je pokus se sypkým pískem. Čínský trik s rýží spočíval v tom, že se do nádobky nasypala suchá rýže, do které se postupně shora zanořoval kuchyňský nůž. Za pronášení magických čínských zaříkadel se nožem snažíme zhustit zrníčka rýže kolem něj natolik, že v jistém okamžiku můžeme zvednout za nůž celou nádobku s rýží. Pokus s pískem je neméně jednoduchý a o to více překvapivý.

Běžná dopravní letadla létají ve výšce kolem 10 000 metrů. V těchto výškách panují pro člověka extrémní podmínky. Okolní teplota je velmi nízká, pohybuje se kolem minus 40 °C a tlak vzduchu zde dosahuje hodnot sotva čtvrtinových ve srovnání s atmosférickým tlakem u hladiny moře. Za ideálních podmínek by letadlo mělo mít uvnitř tlak vzduchu stejný, jako je přibližně u hladiny moře. Protože okolní tlak vzduchu  je naopak velmi nízký, muselo by letadlo mít  těžkou a odolnou konstrukci, která by rozdílu vnějšího a vnitřního tlaku odolávala. Proto bývá na palubě letadla udržován umělý přetlak, který odpovídá atmosférickému tlaku ve výšce 1500 až 2500 metrů nad mořem. V kabině dopravního letounu nesmí klesnout tlak pod 76,1 kPa. Při dalším zvyšování výšky se udržuje maximální dovolený přetlak 59 kPa. Jak se chovají v letadle fóliová balení potravin?

Slovní spojení "Kolumbovo vejce" se vztahuje k vyprávěné historce o Kryštofu Kolumbovi, který údajně postavil vejce na špičku. Jde se o zdánlivě složitou věc, která má nečekaně jednoduché řešení. V přeneseném slova smyslu se toto rčení užívá tam, kde se náhle objeví nezvykle jednoduché řešení v zapeklité situaci.

Na vytřepání zbytků kečupu, hořčice nebo majonézy z plastové nebo skleněné láhve je potřeba použít 1. Newtonův pohybový zákon. S nádobou v ruce se rozeženeme směrem dolů a pak s ní prudce zastavíme. Obtížně tekutý obsah nádoby setrvává dál v pohybu a klouže po stěnách nádoby dolů k otvoru. Když tento postup budeme několikrát opakovat, můžeme se časem dočkat, že nádobu s touto pomalu tekoucí hmotou vyprázdníme. Nešlo by to však vyřešit elegantněji a hlavně rychle?

Nenewtonovská kapalina je taková kapalina,která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Do této kategorie patří škrob smíchaný s vodou, tekuté bláto, podmáčené písky. Když na její povrch rychle zatlačíte, chová se jako pevná plocha, při pomalém stlačování se začnete do její hmoty propadat. Na zajímavé využití této vlastnosti přišli studenti Case Western Reserve, kteří ji navrhli jako provizorní výplně silničních výtluků.

Vírový prstenec (toroidní vír) je zvláštní třídimenzionální hydrodynamická struktura. Jde o vírovou trubici kruhového tvaru uzavřenou sama do sebe. Vír vzniká při vzájemném pohybu vytlačované tekutiny ze zdrojového kruhového otvoru a okolní klidné tekutiny. Vírové prstence mohou při svém pohybu kapalinou nebo vzduchem urazit velkou vzdálenost s překvapivou razancí při svém dopadu na překážku.  Mimořádné a krásné příklady toroidních vírů vytvářejí delfíni, belugy či keporkakové pro svou zábavu vyfukováním vzduchu z nosní dutiny. Medúzy, sépie a chobotnice využívají vírové prstence k svému pohybu ve vodě.  Ve vzduchu vytváří vírové prstence například kolibřík. Setkáváme se s nimi při dopadu kapek na vodní hladinu, při vyfukování kouře, u sopečné činnosti nebo dokonce při výbuchu jaderných bomb.

Občas se stává, že po dešti jsou pěkně špinavá auta. Místo, aby je déšť umyl, jsou nejčastěji polepená pylem, který kapky deště při své cestě na zemský povrch z okolní atmosféry na sebe nachytaly. Někdy však příčinou ušpinění předmětů po dešti může být jemný saharský písek. Během písečné bouře se vlivem pohybu vzduchových mas zvedá do vzduchu jemný prach a písek, který se pak následně spolu s posunem vzdušných mas pohybuje do nových oblastí. Zvířený materiál je přenášen na překvapivě velké vzdálenosti.

Některé experimenty s vajíčky jen tak snadno na vlastní oči nespatříte.  Co se stane s vajíčkem, které potápěč ponoří do zhruba dvacetimetrové hloubky? V podstatě nic, i když na jeho povrch působí ze všech stran kolmo poměrně velká hydrostatická tlaková síla. Při oválném tvaru vejce se působící síla rozkládá rovnoměrně na celý jeho povrch. Vejce je tak chráněno před vnějšími vlivy a podobně také před tlakem kvočny, která na něm třeba sedí. Jenže potápěč se rozhodl pod vodou vajíčko rozbít.

Pokud nám barman nalije plnou štamprli whisky, můžeme mu za odměnu ukázat velmi jednoduchý fyzikální experiment. Podmínkou však bude to, aby se nám příliš neklepaly prsty. Druhou stejně velkou štamprli naplníme také po okraj ale obyčejnou vodou, pak ji překryjeme hrací kartou nebo jiným kouskem papíru a otočíme dnem vzhůru.