Letos v červenci se konečně podařilo člověku letět za pomoci pouťových balónků a hlavně ve zdraví přistát. K zahradnímu křeslu přivázal 48-letý Američan Kent Couch 150 barevných balónků (každý o průměru 150 cm) naplněných heliem.

(ČTK) Na Chebsku proběhlo v noci na středu 8.10. 2008 malé zemětřesení. Země se otřásala silou 2,5 stupně Richterovy stupnice. Podle odborníků v této oblasti tak silné zemětřesení nebylo od roku 2000, chvění se navíc může objevit v brzké době znovu.

Gyroskop je zařízení, určené k navigaci a určování směru. Princip gyroskopu je znám od roku 1817, kdy jej objevil Johann Bohnenberger. Jako konstruktér gyroskopu je však označován až Léon Foucault, který na skutečném modelu předváděl v roce 1852 rotaci Země.

Švýcarský pilot Yves Rossy (řečený Jet-man) jako první člověk na světě přeletěl kanál La Manche na "tryskovém křídle", které měl připevněno na zádech. Křídlo z uhlíku je poháněno čtyřmi motory. Rossy díky němu letěl z francouzského Calais do anglického Doveru a vzdálenost asi 35 kilometrů překonal za necelých deset minut.

1.) Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr se střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy.

2.) Barometr hodíte přes okraj střechy mrakodrapu dolů a změříte čas, než barometr dopadne na zem. Výšku budovy h lze spočítat podle vzorce h = 1/2 g .t².

3.) Pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom pomocí poměrů odpovídajících stran podobných trojúhelníků spočítáte výšku mrakodrapu.

Pane učiteli zazpívejme si!
– Ve fyzice?
Když my tak málo zpíváme!
– Tak proč ne, třeba...
O síle!

Německá vzducholoď Hindenburg byla spolu se svou sesterskou lodí Graf Zeppelin II největším létajícím strojem všech dob. Byla pojmenována po říšském prezidentovi Paulovi von Hindenburg a sestrojena v roce 1935. Její konstrukce byla z duralu, měla délku 245 m a průměr až 41 m. Naplněna byla zhruba 200 000 m³ vodíku rozděleného do 16 částí. Původně měla být naplněn heliem, ale embargo USA přinutilo německé konstruktéry změnit projet a použít vysoce hořlavý vodík.

Když vyfukujeme bublifukem bublinky, pozorujeme mimo jiné i to, jak se pozvolně snáší vlivem gravitace k zemi. Jak je však možné, že v pokusu uvedeném na videu nedopadnou až na dno připravené nádoby?