Podzim je období s typickým výskytem mlh. Mlha vzniká obvykle kondenzací vodní páry, ke které dochází  při nasycení vzduchu vodní parou,  v přízemní vrstvě vzduchu. Vzniká tehdy, poklesne-li teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu. Podle způsobu, jakým dochází k ochlazování vzdušné masy rozlišujeme několik druhů mlhy: radiační, advekční, frontální, mlhy způsobené člověkem či kombinací některých výše uvedených druhů. Proč je však podzim obdobím, kdy řidiči ve zvýšené míře musí zapínat mlhovky?

Adiabatický děj lze charakterizovat tím,  že při něm nedochází k výměně tepla s okolím a plyn koná práci na úkor své vnitřní energie. Netradičním příkladem adiabatického děje v přírodě může být i vznik mlhy. Zatímco většina mlh vzniká uvnitř vzdušných hmot  v rozsáhlých oblastech s podobnými podmínkami, s adiabatickými mlhami se můžeme setkat například před teplými frontami v blízkosti rozhraní dvou různých vzduchových hmot.

Poklidný život lidí v Olešnici na Blanensku narušil v úterý 24. 8. 2010 krátce před 19. hodinou neočekávaný meteorologický úkaz - tornádo. Zprvu se jednalo o pořádný větrný vír, který pravé americké tornádo připomínal jen vzdáleně. Mohutný větrný vír se postupně zvětšoval a natahoval, až se dotknul země. V ČR je takových úkazů ročně kolem 10, ale jen zřídka se dotkne trychtýř země a způsobí tak velké materiální škody. Před několika dny napáchala tornáda v sousedním Německu škody za miliony eur.

Pro obyvatele velkých měst a bez klimatizací ve svých domech není označení "tropický den" nebo "tropická noc" nic romantického. Zvláště letošní léto. Meteorologové tropickým dnem totiž nazývají  den, kdy teplota dosáhne či překročí 30°C. U nás se začínají vyskytovat  už v květnu. Tropická noc je označení pro noc, kdy minimální teplota vzduchu neklesá po celou noc pod 20 °C. V České republice se takové noci vyskytují nepravidelně a výlučně pouze v červenci a srpnu, výjimečně v červnu.

Za některými pozoruhodnými meteorologickými jevy mohou být lety letadel. Čas od času byly v mracích pozorovány zvláštní kruhové otvory, ze kterých se pak k zemi snášel sníh. Podezření na to, že sněžení vyvolá průlet letadla mrakem za vhodných atmosférických podmínek, měli vědci už dávno. Nicméně náhoda tomu chtěla, aby důkaz skutečně zachytili.

Zvláštním meteorologickým jevem jsou oblaka zvaná Morning Glory. Vznikají v Carpentarijském zálivu v Austrálii. Tato oblaka jsou tvořena solitonovou formou mraků v dlouhých podélných pásech od sebe navzájem oddělených. Tyto pásy dosahují 300 až 1000 km délky, jsou vysoké 1 až 2 kilometry a pohybují se rychlostí až 60 kilometrů za hodinu směrem od moře k pevnině.

Zatímco pasažéři leteckých společností, kteří v těchto dnes jsou zklamáni tím, že jejich letadlo v nejbližších dnech nepoletí, my ostatní se můžeme těšit na zajímavé optické jevy v atmosféře. Za vše může popel a prach, který ve středu vyvrhla do ovzduší islandská sopka Eyjafjallajökull. Divadlo, které rozpoutala sopka, nejprve leteckou dopravou přilákalo na Island tisíce nadšených turistů. Erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull v něm udělala velkou díru  a v oblasti kolem sopky způsobila rozsáhlé záplavy. Hladina místních řek stoupla o tři metry, hlavní islandská silnice, která vede při pobřeží kolem celého ostrova, byla v daném regionu uzavřena a dělníci ji na třech místech rozbili, aby mohla voda z ledovce odtékat do moře a nedošlo k poškození mostů.Vzdušné cesty sopečného popela: https://met.no/animation.gif

V Austrálii řádí tornáda a průtrže mračen. Meteorologická stanice v australském Darwinu potvrdila, že v Lajamanu, na okraji pouště Tanami asi 300 km jižně od Darwinu,  z nebe pršely ryby. Jednalo se o stovky živých asi 20 cm  velkých okounovitých ryb, které se běžně vyskytují v australských vodách. Příčinou bylo tornádo nebo vzdušný vír, který nasál ryby i s vodou a odnesl je desítky či stovky kilometrů daleko.

V řecké mytologii bylo Argo bylo jméno lodi, na které se mořeplavci - argonauté plavili pod vedením Iásona, v báji o Zlatém rounu. Byla to dlouhá plavba z Iólku do Kolchidy, během níž čekalo na posádku mnoho nebezpečí. Možná proto zvolili vědci za název svého projektu monitoringu teploty a slanosti mořské vody  právě jméno Argo.Během tohoto 7 let trvajícího projektu vypustili vědci na různých místech Země už 3300 robotů a tím zajistili zhruba celosvětové pokrytí.

Dohady o největší rychlosti větru na Zemi za poslední léta konečně skončily. Světová meteorologická stanice (WMO) vytvořila před dvěma lety skupinu expertů, která prošla všechny vědecké údaje o rychlosti větru ze všech zemí od časů, kdy se tyto údaje začaly zjišťovat. Komise vymazala z tabulek předešlý vědecky dohodnutý rekord z dubna 1934, kdy byla během vichřice na vrcholku Mont Washington ve Spojených státech naměřena v nárazech rychlost větru 372 kilometrů v hodině.