Henryho zákon a dekompresní nemoc

16. leden 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Fyzikální principy, jimiž se řídí obsah rozpuštěných plynů ve vodě, patří do nejzákladnějších znalostí každého akvaristy. Pomohou při úvahách, jak dosáhnout optimálního prostředí pro ryby i rostliny, jak se mění obsah plynů ve vodě v závislosti na procesech, které v akváriu probíhají. Stejně tak jsou důležité pro potápěče, piloty letadel či kosmonauty.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.8 (5x) | přečteno: 3.600x

Vyrobte si lávovou lampu

6. prosinec 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Lávová lampa sice patří do kategorie svítidel, ale spíše působí jako výborný relaxační či uvolňovací prostředek. Lidé si ji asi nejvíce pořizují jako dekoraci. Lávových lamp je více druhů, ale všechny mají jedno společné – roztavený vosk. V podstavci lampy je žárovka. Na podstavci je skleněná nádoba naplněná vodou nebo olejem a směsí průsvitného vosku a tetrachlormetanu. Mezi nádobou a žárovkou, je svinutý kovový drátek kvůli lepšímu vedení tepla.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.91 (22x) | přečteno: 8.549x

Mlžná stopa za letadlem nebo chemtrails?

5. prosinec 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Někdy se za letadly letícími ve velkých výškách vytvoří bílá mlžná stopa. Nejsou to však zplodiny z motorů letadla. Znáte fyzikální příčinu tohoto jevu?

komentáře (9) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 1.615x

Nepravé vodíkové můstky

4. prosinec 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

vodíkový můstek

Tak se prý budou přepisovat učebnice chemie a možná i nějaká ta stránka v učebnici fyziky. Za vším je právě publikovaná teorie nepravých vodíkových můstků, kterou již před 10 lety publikoval chemik Pavel Hobza, který působí vedle Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd také jako profesor na katedře fyzikální chemie olomoucké přírodovědecké fakulty.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 3.13 (8x) | přečteno: 2.335x

Jak si představit Avogadrovu konstantu?

22. říjen 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

avogadroAvogadrova konstanta udává počet částic, v látkovém množství jeden mol. Značí se NA. Někdy se také nesprávně označuje jako Avogadrovo číslo. Hodnota Avogadrovy konstanty je pro naše úvahy přibližně NA = 6,022×1023 mol−1 .
Hodnota Avogadrovy konstanty je nepředstavitelně velké číslo. Abychom si je poněkud přiblížili nabízím několik příkladů:
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.25 (4x) | přečteno: 926x

Motýl ve fyzice? Mol!

18. říjen 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

molMol je jednotka látkového množství. Používána je nejenom ve fyzice, ale rovněž v chemii a ve fyzikální chemii. V podstatě jde o vhodně definované množství látky, které bude tvořit jednotku.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 798x

Motýlí efekt

8. říjen 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Fyzika je věda moderní a neustále se vyvíjející. Mnozí si o ní myslí, že má ráda přesnost a pořádek. Dnes si ukážeme, že opak bývá někdy pravdou. Nejzavilejší zastánci nové vědy jdou tak daleko, že říkají, že dvacáté století je charakterizováno třemi zásadními teoriemi: relativitou, kvantovou mechanikou a teorií chaosu. Věří, že chaos se stává revolucí tohoto století v přírodních vědách.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.44 (9x) | přečteno: 2.957x

Jak z lidí vybrousit diamanty

17. září 2008 | 12.00 | rubrika: Molekulová fyzika

diamant1diamant2

Pouze pro silné nátury.

komentáře (5) | přidat komentář | hodnocení 1.2 (5x) | přečteno: 2.323x

Zazpívejme si o molekulách

14. září 2008 | 19.16 | rubrika: Molekulová fyzika

Látky jsou složeny z částic: molekul, atomů a iontů. Částice se v látce neustále a neuspořádaně pohybují. Žádný ze směrů pohybu částice nemá přednost před ostatními směry pohybu. Také rychlosti pohybu jsou různé. Tento pohyb částic v látce se nazývá tepelný pohyb. Mezi důkazy potvrzující tento poznatek patří např. Brownův pohyb nebo difúze.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.25 (4x) | přečteno: 381x

Voda v beztížném stavu

12. září 2008 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Kapalina je ve stavu beztíže velmi nebezpečná, protože může vniknout kamkoliv a v elektronice by mohla napáchat značnou škodu. Na mezinárodní kosmické stanici ISS si s kapalinou zafixovanou v drátěné smyčce pohrával astronaut Don Pettit v rámci svého výzkumu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.25 (4x) | přečteno: 1.373x