Když se povrch kapalin chová jako elastická fólie, nazýváme tento jev povrchové napětí. Povrch kapaliny se tedy chová tak, jako by byl tvořen velmi tenkou pružnou vrstvou, která se snaží stáhnout povrch kapaliny tak, aby měl při daném objemu kapaliny co nejmenší plochu. Pokud by na kapalinu nepůsobily vnější síly, měla by kulový tvar, protože koule má ze všech těles stejného objemu nejmenší povrch. Povrch tekutiny snaží dosáhnout stavu s nejmenší energií. Čím větší je povrchové napětí, tím "kulatější" je kapička této kapaliny.

Fyzikální principy, jimiž se řídí obsah rozpuštěných plynů ve vodě, patří do nejzákladnějších znalostí každého akvaristy. Pomohou při úvahách, jak dosáhnout optimálního prostředí pro ryby i rostliny, jak se mění obsah plynů ve vodě v závislosti na procesech, které v akváriu probíhají. Stejně tak jsou důležité pro potápěče, piloty letadel či kosmonauty.

Lávová lampa sice patří do kategorie svítidel, ale spíše působí jako výborný relaxační či uvolňovací prostředek. Lidé si ji asi nejvíce pořizují jako dekoraci. Lávových lamp je více druhů, ale všechny mají jedno společné – roztavený vosk. V podstavci lampy je žárovka. Na podstavci je skleněná nádoba naplněná vodou nebo olejem a směsí průsvitného vosku a tetrachlormetanu. Mezi nádobou a žárovkou, je svinutý kovový drátek kvůli lepšímu vedení tepla.

Někdy se za letadly letícími ve velkých výškách vytvoří bílá mlžná stopa. Nejsou to však zplodiny z motorů letadla. Znáte fyzikální příčinu tohoto jevu?

Tak se prý budou přepisovat učebnice chemie a možná i nějaká ta stránka v učebnici fyziky. Za vším je právě publikovaná teorie nepravých vodíkových můstků, kterou již před 10 lety publikoval chemik Pavel Hobza, který působí vedle Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd také jako profesor na katedře fyzikální chemie olomoucké přírodovědecké fakulty.

Mol je jednotka látkového množství. Používána je nejenom ve fyzice, ale rovněž v chemii a ve fyzikální chemii. V podstatě jde o vhodně definované množství látky, které bude tvořit jednotku.

Fyzika je věda moderní a neustále se vyvíjející. Mnozí si o ní myslí, že má ráda přesnost a pořádek. Dnes si ukážeme, že opak bývá někdy pravdou. Nejzavilejší zastánci nové vědy jdou tak daleko, že říkají, že dvacáté století je charakterizováno třemi zásadními teoriemi: relativitou, kvantovou mechanikou a teorií chaosu. Věří, že chaos se stává revolucí tohoto století v přírodních vědách.

Pouze pro silné nátury.

Látky jsou složeny z částic: molekul, atomů a iontů. Částice se v látce neustále a neuspořádaně pohybují. Žádný ze směrů pohybu částice nemá přednost před ostatními směry pohybu. Také rychlosti pohybu jsou různé. Tento pohyb částic v látce se nazývá tepelný pohyb. Mezi důkazy potvrzující tento poznatek patří např. Brownův pohyb nebo difúze.