Fyzmatik | FYZMATIK

Přesně před 100 lety byla 10. července 1913 zaznamenána největší teplota vzduchu na světě v Údolí smrti v Kalifornii. Rtuť v teploměru se zastavila na neuvěřitelných 56,7°C. Rekord byl však překonán v roce 1922 v libyjském městě Azízíja, ale v roce 2012 byl tento nový rekord s hodnotou 58 °C zrušen Důvodem bylo jeho změření nezkušeným meteorologem, který použil nepřesné měřidlo. A tak Údolí smrti má stále teplotní primát – panují zde takové teploty, že lze při nich smažit vajíčka.

[ Pokračování článku ]

Zařízení pod označením Egelyho kolečko (Egely whel) nesoucí jméno maďarského fyzika Georga Egelyho, je plastové kolečko o průměru 65 mm upevněné v suchém ložisku. Přitom osa kolečka se může kromě rotace i lehce sklánět. Toto zařízení bývá označováno jako přístroj, který se dá do pohybu působením mentální síly. Stačí k němu přiblížit levou ruku, která způsobí roztočení kolečka ve směru hodinových ručiček, v případě přiložení pravé ruky se kolečko otočí proti směru pohybu hodinových ručiček. Jaký je však skutečný fyzikální princip tohoto šarlatánského předmětu?

[ Pokračování článku ]

Také při vaření se můžeme setkat se zajímavými fyzikálními jevy. Vlastně způsob přípravy potravin odpovídá příslušnému způsobu šíření tepla v pokrmu (vedení, proudění, záření). Teplo, jako formu vnitřní energie tělesa, vždy předávají tělesa s vyšší teplotou tělesům s nižší teplotou. V každé látce se teplo šíří vedením, které si představujeme jako vzájemné silové působení mezi jednotlivými částicemi látky. Látky, kde se takto teplo snadno šíří, označujeme jako tepelné vodiče. Částice v pevné látce předávají kmitáním kolem své rovnovážné polohy energii sousedním částicím. V kapalné a plynné látce se částice mohou pohybovat mnohem více – teplo se zde může navíc šířit i prouděním. Tepelná energie se může přenášet zářením i v prostoru, který není vyplněn látkou (vakuum).

Co však způsobuje nafouknutí bramborové placky?

[ Pokračování článku ]

Objem kapaliny se v otevřené nádobě v průběhu času zmenšuje, protože dochází k vypařování kapaliny. Vypařování patří mezi skupenské změny, kdy se látka kapalného skupenství mění na skupenství plynné. Molekuly kapaliny se neustále pohybují a vykonávají tepelný pohyb. Ty molekuly kapaliny, které mají dostatečně velkou energii a směřují k povrchu kapaliny, překonají síly poutající je k ostatním molekulám a opouštějí na volném povrchu kapalinu. Vznikne pára, která proniká do prostředí nad hladinou kapaliny, ale zároveň část molekul páry se v důsledku tepelného pohybu vrací zpět do kapaliny. Počet těchto vracejících se molekul je při vypařování kapaliny v otevřené nádobě vždy menší než počet molekul, které v čase unikají z kapaliny. Tak tedy ubývá kapaliny a zvětšuje se hmotnost páry. Při zvyšování teploty kapaliny dochází v určitém okamžiku k varu kapaliny. Mezi vypařováním a varem kapaliny jsou určité rozdíly, o čemž nás přesvědčí několik experimentů.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi