Fyzmatik | FYZMATIK

Dnešní den je opět o hodinu kratší. Může za to plánovaná změna času v noci ze soboty na neděli. Ve dvě hodiny ráno se ručičky hodinek posunou na třetí hodinu.  Ne tak docela samostatně, u některých digitálních zařízení to proběhne docela hladce a automaticky. Jako například v počítači, mobilu, televizi, hodinkách řízených radiovým signálem, v meteostanici atd. U dalších přístrojů nás čeká nastavení manuální. Každým rokem se množství hodin v domácnostech zvyšuje. Ani ne tak těch náramkových, jejichž funkci převzaly mobily, ale zejména hodin, které jsou součástí mikrovlnek, elektrických sporáků atd... Někteří lidé si tak hodinky nastavují už večer předem.

Mezinárodní komise, která ve čtvrtek 19. ledna 2012 zasedla v Ženevě, se nedohodla na zrušení současného určování času a přechodu na atomové hodiny. Největšími odpůrci byli pochopitelně Britové, kteří hájili svůj Greenwichský čas s argumentem, že by jej pak nebylo možné obnovit.

Se začátkem nového roku 2012 si připomínáme 430. výročí platnosti gregoriánského kalendáře, zavedeného papežem Řehořem XIII., který nahradil juliánský kalendář císaře Julia Caesara z roku 46 před naším letopočtem. Gregoriánský kalendář  napravil postupné zpožďování kalendáře zejména vzhledem  k rovnodennosti či slunovratu, jejichž přesné stanovení bylo důležité pro církevní svátky. V období papeže Řehoře XIII. diference činila neúnosných 10 dnů a tak bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října následoval pátek 15. října. Dnes by tento rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem činil 13 dní, proto také Vánoce např. v Rusku, kde se církev řídí ortodoxním (juliánským) kalendářem, nastávají až za 13 dní po římskokatolických Vánocích. Na gregoriánský kalendář tak jsme dnes zvyklí, ale může nám vadit například to, že každý rok připadá stejné datum (například 1. ledna) na jiný den v týdnu. Co kdyby nějaký kalendář stanovil, že každé datum v roce bude připadat na stejný den? S návrhem takovým přichází Hankeho-Henryho permanentní kalendář.

Zatímco o největší hustotu pevné látky se perou vzácné kovy osmium (22,6 g/cm3), iridium (22,4 g/cm3) a platina (21,4 g/cm3), na opačném konci žebříčku bychom z běžně používaných látek hledali třeba molitan, pěnový polystyren nebo křemičitý aerogel (1,9 mg/cm3). Pevné látky s malou hustotou obsahují ve své struktuře vzduch, který má hustotu 1,29 mg/cm3. Znamená to tolik, že 1 cm3 vzduchu má hmotnost 1,29 mg (krychle vzduchu o straně 1 m a tedy objemu 1 m3 pak má hmotnost 1,29 kg). Nově vyrobený materiál, který představili vědci z Kalifornské univerzity, laboratoří HRL a Kalifornského technologického institutu v časopise Science má mezi pevnými látkami údajně nejmenší hustotu. A překvapivě obsahuje kov.

Nejdříve lidé používali sluneční čas, který však závisí na poloze místa na Zemi a tak se s rozvojem cestování přešlo na pásmový čas. Ten platí pro oblast obklopující 15° od daného poledníku a je určen svým posunem od koordinovaného světového času UTC. Základní časové pásmo (UTC) se rozkládá kolem nultého poledníku, který prochází londýnskou Královskou observatoří v Greenwichi. Bývá označován jako Greenwichský čas (GMT) a platí od mezinárodní konference ve Washingtonu v roce 1884.  Tento způsob určení času, založeného na rotaci Země kolem své osy, má být nahrazen univerzálním koordinovaným časem (UTC), který bývá označován jako čas atomový a používá se už od roku 1972. Na konferenci v Londýně minulý týden řešilo 50 vědců z celého světa problém, jak přejít celosvětově na přesnější atomové měření času.  Tento způsob měření času je pro konzervativní Brity stále jezdící vlevo, měřící v loktech, stopách či librách zatím nepřijatelný.