Stále se máme od přírody co učit. Inspirací pro techniky může být například madagaskarský pavouk Caerostris darwini z čeledi křižákovití. Materiál, ze kterých tká své sítě, je považován za nejpevnější biomateriál na světě.
Einsteinova speciální teorie relativity (STR) stále platí, i když se nadále objevují nápady, jak ji pokořit. Jedním z důsledků vyplývající ze dvou Einsteinových postulátů speciální teorie relativity je dilatace času. Dilataci času překládáme jako roztažení či zpomalení času. To znamená, že čas nemusí všem pozorovatelům běžet stejně. Dilataci "pozorujeme" u všech objektů, které se vzhledem k pozorovateli buď pohybují obrovskými rychlostmi (důsledek principů speciální teorie relativity) nebo se nacházejí v silnějším gravitačním poli (důsledek principů obecné teorie relativity). V médiích nyní proběhly zprávy, že další z pokusů na podporu teorie relativity byl úspěšný a z něj vyplývá, že ve větší nadmořské výšce na zemi běží čas rychleji než v nižších nadmořských výškách. Rozdíly se podle experimentu projeví už na výškovém rozdílu 30 cm.
Oblíbenými se stávají mobilní telefony vybavené dotykovými displeji. Někdo jim nemůže přijít na chuť kvůli neustále zapatlanému povrchu nebo náchylnosti k poškrábání povrchu. Dotyková vrstva se časem poškrábne i stylusem. Stačí ostré zrnko prachu, které se usadí na displeji a jedním tahem stylusu máte o škrábanec více. Tomu všemu se dá s trochou opatrnosti, údržby, případně použitím vhodných ochranných fólií vyhnout. Jaký je vlastně princip dotykových displejů?
Elektrickou energii používáme nejrůznějším způsobem. V elektrických obvodech proudí usměrněným pohybem volné elektrony, které tvoří elektrický proud. Co by se stalo, kdybychom chtěli tyto elektrony zadržet a uchovat v elektrickém obvodu na jednom místě jejich elektrický náboj? Pak použijeme elektrotechnickou součástku zvanou kondenzátor.
Kondenzátor může připomínat elektrický článek, protože i on uchovává elektrickou energii. Každé zařízení však pracuje na jiném principu. Zatímco v elektrickém článku se chemickou reakcí vytváří elektrony na jednom pólu a přijímají na druhém, kondenzátor žádné elektrony nevytváří, pouze je uchovává. Rozdíl mezi kondenzátorem a elektrickým článkem je v tom, že kondenzátor dokáže vybít svůj náboj ve velmi krátkém okamžiku, ale elektrický článek se vybíjí postupně delší dobu.
Pozorovat dnešní mládež při pracovních činnostech bývá docela zábavné. Kde chybí manuální zručnost, tam je snaha uplatnit spíše svoji sílu. Přitom stačí používat poznatků získaných při hodinách fyziky. Jak tedy využijeme znalostí o setrvačnosti těles? Například při sekání dřeva sekerou. Pokud sekáme malá polínka na třísky, využíváme při práci setrvačnost pohybu těžké čepele sekyry při jejím pádu. Sekera přitom někdy docela snadno polínko přesekne. Proč však dřevorubci sekají dřevo tak, že místo sekyrou do dřeva udeří dřevem se zaseknutou sekerou do špalku?
Mezi nejznámější optické jevy v přírodě patří duha. Krásné barevné oblouky vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního světla na vodních kapkách. Voda má větší index lomu než vzduch, světlo se v ní láme, přičemž index lomu je různý pro různé vlnové délky světla. Světlo se rozkládá na okrajích dešťových kapek na jednotlivé barevné složky, které se odrážejí na vnitřní stěně a opouštějí pod různými úhly kapku. Kapky, které se nacházejí ve stejné úhlové vzdálenosti Slunce, se jeví tak, jako by měly stejnou barvu. Proto má duha tvar části kruhu, ve zvláštních situacích (z letadla) i tvar kruhu celého. Duhu můžeme pozorovat i když je světelným zdrojem sluneční světlo odražené v noci od Měsíce.
Hallův jev patří mezi galvanomagnetické jevy. Objevil jej v roce 1879 Edwin Herbert Hall (1855-1938), který ještě jako student na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru dokázal, že je možné pomocí magnetického pole vychylovat vodivostní elektrony, které se pohybují ve vodiči. Dnes má tento jev mnoho rozličných využití.
Noční obloha v těchto dnech nabízí pozorování hned několika planet. Už po západu Slunce je večer vidět Venuše, na západní straně oblohy můžeme navečer nízko nad obzorem pozorovat Mars. Planetu Merkur je možné pozorovat ráno nízko nad východním obzorem. Ale nejpůsobivější je nyní Jupiter, ten vychází večer a sledovat jej můžeme po celou noc. Dokonce se zítra dostane nejblíže k Zemi od roku 1963.
Statická elektřina vzniká 3 způsoby: třením, separací materiálu (např. při odvíjení fólie) a indukcí. Třením dvou materiálů o sebe se elektrony v povrchových vrstvách materiálů
Další kometa se blíží k Zemi a měla by být pozorovatelná pouhým okem. Jedná se Hartleyovu kometu, přesněji s označením 103P/Hartley 2. Objevil ji 15. března 1986 astronom Malcolm Hartley, který již našel 13 komet. Své komety nalézá obvykle na fotografických deskách pořízených při přehlídkách jižní oblohy označených Southern J Sky Survey. Desetinásobně zvětšené fotografické desky prohlíží po dobu asi 20 let zhruba 10 hodin týdně. Kometu s označením 103P/Hartley 2 objevil díky tomu, že po přiblížení komety k planetě Jupiter v roce 1982 došlo ke změně dráhy vlasatice a od té doby se tak stala pozorovatelnou ze Země.
Mnohé optické iluze využívají především nedokonalosti lidského zraku a také mozku, který signály vyhodnocuje. Po prostorových obrázcích, které před několika lety plnily obsahy stránek barevných časopisů, přišly na trh celé publikace prostorových obrázků.
Už jste někdy viděli ve městě podezřelé individuum, které si vyzouvalo na ulici botu, do ní vkládalo láhev od vína a tlouklo s ní do zdi? To je totiž jedna z možností jak otevřít láhev vína bez použití otvíráku. Vyžaduje samozřejmě i trochu zručnosti, aby nedošlo k rozbití láhve, vylití vína či k jiným nehodám. Co způsobí, že zátka láhev dobrovolně opustí?
Elektrické jevy byly lidmi pozorovány už v dobách starého Egypta a říční civilizace Babylóňanů. Při spřádání vláken pozorovaly přadleny, jak se spřádaná vlákna navzájem odpuzují, a naopak se k nim začínají přitahovat malá tělíska při jejich vzájemném tření s prsty. Nepříjemné pocity při doteku rukou spřádaných vláken lnu doprovázelo v temném prostředí světélkování.
Ve starém Řecku filosof Thales z Milétu (kolem roku 600 před naším letopočtem) při tření jantaru plátnem pozoroval, že jantar po tření přitahoval malé částečky. Tak také vzniklo označení elektřina, protože jantar je řecky elektron. A ze slova tribein (třít) vzniklo označení triboelektřina, tj. elektřina vzniklá třením látek o sebe. Ta se pak stala základem pro další rozvoj elektřiny.
Projekt NASA s označením Solar Probe Plus po letech plánování začne 30. července 2018. Tento den by měla na svou vesmírnou pouť směrem ke Slunci odstartovat automatizovaná sonda, která jej bude někdy v roce 2024 sledovat ze vzdálenosti pouhých 6,4 milionů kilometrů. Na tak extrémní cestu bude sonda vybavena odolnými štíty z uhlíkové směsi. Ty ji budou chránit před intenzivním slunečním zářením, které může povrch sondy rozpálit až k teplotám kolem 1400 °C. Na své šestileté cestě ke své nejbližší vzdálenosti od Slunce však sonda Slunce několikrát obkrouží dokola.
Statisíce solárních panelů se začíná kromě solárních elektráren čím dál více objevovat na střechách rodinných domků. Není se co divit, kdo trochu přemýšlí o budoucím zdražování cen za elektrickou energii díky boomu solárních elektráren u nás, se začne zajímat o využití solárních panelů pro svou střechu. A tak podle vzoru Německa se montují solární panely na střechy budov. Majitelé si mnou ruce, jak to ekologicky a ekonomicky šikovně zařídili, ale věc má háček. V případě požáru mohou díky solárním panelům přijít i o celý dům.
Pokud čtete tento článek, tak je snad vše v pořádku. Proč by tomu nemělo být? Kolem Země neustále prolétávají rozličná vesmírná tělesa. Některá z nich jsou odhalena takřka na poslední chvíli a Zemi naštěstí míjejí v bezpečné vzdálenosti. Tak tomu bylo včera a dnes po půlnoci, kdy Zemi právě minuly krátce po sobě 2 asteroidy s průměrem několik metrů.
Vesmírné mlhavé objekty (mlhoviny, galaxie a hvězdokupy) jsou sepsány v seznamu, který je mezí astronomy označován jako Messierův katalog. Sestavil jej francouzský astronom Charles Messier. K sestavení tohoto katalogu jej přivedl objev mlhoviny, kterou pozoroval 12. září 1758 v souhvězdí Býka - dnes je to Krabí mlhovina. Jeho katalog však není výsledkem vyhledávání takových objektů a jejich systematického zapisování. Budete se divit, ale Messier místo mlhovin pátral spíše po kometách. A sepisoval objekty, se kterými by si mohl kometu splést. Dnes katalog čítá 110 objektů označovaných M1 až M110.
Kdo z vás si všimnul v létě vlnících se klasů obilí, toho mohlo také napadnout, že by se tento vysoce estetický fyzikální jev mohl dát využít. Energie větru, která se přeměňuje na kmitání jednotlivých klasů by mohla do budoucna nahradit tradiční typ lopatkových větrných elektráren. Inženýři z newyorského ateliéru DNA navrhli pro Spojené arabské emiráty nový efektní typ větrné elektrárny. Nakolik bude tento typ výroby obnovitelné energie reálný posuďte sami.
Zatímco v desítkové soustavě používáme k zápisu čísla až 10 možných číslic, ve dvojkové (binární) soustavě používáme k zápisu jen číslice dvě: 0 a 1. Tyto symboly je vhodné používat ve výpočetní technice, neboť odpovídají dvěma různým stavům elektrického obvodu (0 = vypnuto, 1 = zapnuto). Ve výrokové logice označujeme 0 jako nepravdivý výrok a 1 jako pravdivý výrok. Jak jsou tedy ve dvojkové soustavě tvořena čísla?
Do sportu pronikají nejrůznější technické vymoženosti, nad kterými nezasvěcený fanoušek kroutí jen hlavou. Na US Open dostal Brian Battistone od Mezinárodní tenisové federace povolení hrát s tenisovou raketou, která má dvě držadla. Běžnému tenistovi by druhé držadlo nejspíše překáželo, Battistone však s touto raketou dokáže podávat smečovaná podání jako volejbalista, když jeho rány při podání dosahují rychlosti až 230 km/h. Avšak ani takovéto sportovní náčiní mu nepomohlo k postupu dalšího kola turnaje.
Malý jaderný reaktor může mít výkon kolem 25 MW a tímto výkonem může pokrýt spotřebu malého města. Toto řešení nabízí americká společnost Hyperion, která plánuje jeho výrobu do 5 let. Cena první série se zatím pohybuje kolem 100 milionů dolarů, ale nezahrnuje některé další komponenty jako např. parní turbínu. Model tohoto reaktoru se objevil i na českém webu. Jeho princip však není nijak převratný a příliš se neliší od principu klasické atomové elektrárny.
Běžně používaným předmětem je aerosolový rozprašovač, který označujeme jako sprej (spray). Slouží k dávkování kapaliny, která je obsažena v nádobce, v podobě aerosolu - od voňavky počínaje, přes různé repelenty, barvy až po inhalátory. Na obalu nádobky je poznamenáno, že je pod tlakem, nemá být násilně otevírána či vhazována do ohně. Jak pracuje sprej?
Dnes pro mnohé studenty začíná nový školní rok. Přeji vám, aby byl ještě pohodovější a úspěšnější než byl ten minulý.