Krásné předměty v přírodě kolem nás jsou i matematicky krásné. Čím dál více si to uvědomují nejenom matematikové, biologové  a další přírodovědci, ale také umělci. Jeden z nich  - španělský designér a 3D ilustrátor Cristóbal Vila to velmi názorně předvádí  ve svém videu.

V českých zemích je zvykem šidit zákazníky jakýmkoliv dovoleným i nedovoleným způsobem. Tankujeme benzín a netušíme jakou má kvalitu, protože si to sami nedokážeme dostatečně ověřit. V barech mnozí konzumují předražené alkoholové kokteily, o kterých neví, zda použitý alkohol je skutečně pravý nebo nic netuší o správné  koncentraci alkoholu. Naštěstí existují orientační pomůcky, které mohou nekvalitní drinky odhalit.

V novém roce 2011 nastává podle některých kalendářů prekérní situace v označování týdnů. První dva dny nového roku připadají podle některých kalendářů do prvního týdne roku 2011, v jiných kalendářích je uváděno, že první týden roku 2011 začíná pondělím 3. ledna 2011. Dokonce v renomovaném Hvězdářském kalendáři je v roce 2010 poslední týden označovaný jako 52. týden a v kalendáři na rok 2011 je ten samý týden označován jako 53.  Ví někdo jak je to tedy správně?

Ty tam jsou doby, kdy na vánočních stromečcích svítily svíčky. Dnes je nahrazují elektrické žárovečky, LED diody a podobně. Netradiční zdroj energie pro ně našli pracovníci  v japonském muzeu podmořského světa Aqua Toto Gifu v japonském městě Kakamigahara. Tady rozsvěcují vánoční stromeček pomocí elektrického úhoře. Pod stromečkem v centru Aqua Toto Gifu je akvárium a v něm asi metrový elektrický paúhoř. Ten dokáže krátkodobě vyrobit elektrické napětí od 400 do 650 voltů a elektrický proud o velikosti až půl ampéru. Přitom trolejbusům stačí pro pohon 600 voltů.

Letošní nejdelší noc je za námi. Nebyla ale tou nejtemnější, protože Měsíc se nechal  po svém zatmění vidět krátce po svém úplňku. V noci 22. prosince  v 0:38 hodin vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha a tím nám začala skutečná astronomická zima. Nastal zimní slunovrat. Pokud sluníčko přece jen vykoukne, pak se nachází velmi nízko nad obzorem a jeho paprsky dopadají na zemský povrch hodně šikmo.

Zítra nás čeká v ranních hodinách úplné zatmění Měsíce. Poslední letošní astronomické divadlo není pro území naší republiky nejideálnější.  V případě bezoblačné oblohy,  můžeme nízko nad severozápadním obzorem tušit, že od 7:33 ráno začne Měsíc vstupovat do polostínu Země. Pouhýma očima tuto skutečnost příliš jasně nezaregistrujeme. Bohužel brzy začne svítat a Měsíc zapadne už v 7:58. To znamená, že začátek úplného zatmění v 8:41 z České republiky neuvidíme. V Evropě je úkaz lépe pozorovatelný například v severní Francii nebo nad Anglií.

Pokud si už umíte zavázat tkaničky, můžete další inspiraci ohledně jejich šněrování najít na stránce, která se  precizně zabývá šněrovacími metodami. Tady jsem se rovněž dočetl, že existuje téměř 2 biliónů možností jak je zavázat a ty nejzajímavější možnosti jsou zde také velmi názorně ukázány. Pokud zvládnete některou netradiční techniku šněrování, pak si můžete ušetřit více než polovinu běžného času, který šněrování věnujete.

Velikost obsahu plochy pravidelných rovinných obrazců se nejjednodušeji a zároveň nejpřesněji určí výpočtem podle vzorců na základě zjištěných rozměrů. Pokud chceme zjistit obsah plochy nepravidelných obrazců, pak můžeme rozdělit obrazce na pravidelné útvary, jejichž plochu lze spočítat nebo odměřit na milimetrovém papíru. K snadnému určení obsahu rovinné plochy nepravidelných obrazců se používá zařízení zvané polární planimetr.  Jeho princip měření je zajímavý. Jeho vodícím hrotem se objede po obvodu obrazce a obsah plochy se určí  z údaje bubínku, upevněného na rameni planimetru. Jednoduchý návod na jeho konstrukci si zde popíšeme.

Nekonečná saharská poušť doslova vybízí svými ideálními podmínkami k výrobě elektrické energie pomocí solárních panelů. Vždyť kde svítí slunce tak intenzivně po celý rok jako na Sahaře? A tak se japonští a alžírští vědci rozhodli spolupracovat na ambiciózním projektu. Ten by využil pouštní písek pro získávání čistého křemíku a z něj by se pak vyráběly solární panely, které by sloužili k získávání elektrické energie pro další výrobu křemíku a následně dalších solárních panelů. Takové saharské "perpetuum mobile"...

V zimním období si sluníčka obvykle příliš neužijeme. Přesto je sluneční svit důležitý pro zlepšení nálady, tvorbu vitamínu D či pro investory solárních elektráren. Jak asi meteorologové měří délku slunečního svitu? Přístrojem zvaným heliograf.  Slovo heliograf má několik možných významů. Jednak je to přístroj pro měření délky denního svitu, ale také to může být signalizační přístroj, který prostřednictvím zrcadla odrážejícího sluneční světlo, vysílá záblesky Morseovou abecedou. Heliograf (optický (Campbell-Stokesův) používaný meteorology  má tvar skleněné koule o průměru asi 10 cm, soustřeďující se na sluneční světlo na papír a vypalující tam stopu. Podle ní se pak dá odečíst trvání slunečního svitu.

Dnes se můžeme pomalu připravovat na poslední významný meteorický roj v letošním roce. Největší aktivita tohoto roje sice přijde až zítra  v úterý 14. prosince kolem poledne, ale v tento den těsně před rozbřeskem mohou být pozorovací podmínky mnohde ideální. Měsíc totiž zapadá hned po půlnoci a nebude rušit svým svitem. Pokud bude bezmračná obloha, je docela možné, že během hodiny protne oblohu až 100 zářivých meteorů.

Vystřelování kovových nábojů ze zbraní pomocí magnetických a elektrických sil se testovalo už za první světové války. V klasickém dělu získá náboj svoji kinetickou energii prakticky najednou výbuchem chemické látky, ale v elektromagnetických dělech se náboj cestou z hlavně ven postupně urychluje. Proto náboje v elektromagnetických dělech mohou dosáhnout až dvojnásobně vyšší rychlosti v okamžiku opuštění hlavně než u klasického děla. A právě v těchto dnech provedlo americké námořnictvo testování takového elektromagnetického superděla s největším dostřelem na světě - až 185 km.

Ne každá kosmická výprava skončí úspěchem. O tom se nyní přesvědčili japonští vědci, kteří k Venuši vyslali  sondu Akacuki. Sonda se nedostala na oběžnou dráhu Venuše, minula planetu a začala se pohybovat na oběžné dráze kolem Slunce.

V České republice bude od poloviny roku 2011 sídlo Evropského  navigačního systému Galileo. Rozhodli o tom velvyslanci zemí EU na svém zasedání v Bruselu. Využita přitom bude bývalá  budova České konsolidační agentury v Praze- Holešovicích. Na navigačním systému Galileo se  EU domluvila už v roce 2002. Jeho spuštění bylo neustále odsouváno a nyní má podle informací plně  fungovat od roku 2014. Cena systému byla 3,5 miliardy eur a uhradit je bude muset samotná EU, další vlastní provoz by měl financovat soukromý sektor. V lednu proběhlo výběrové řízení, kde zakázku na prvních 14 satelitů vyhrála německá firma OHB System AG. Francouzská Arianespace zajistí jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytne potřebnou systémovou podporu pro celý systém.

Vybrat si oblečení do televizního vysílání není vůbec snadné. Výběr je nakonec nejrůznějším způsobem omezený. Značka výrobce na tričku může způsobit problém s nedovolenou reklamou a její následné vyretušování. Vybrat si modré oblečení může způsobit splývání s naklíčovaným  pozadím v televizním studiu. Dalším problémem je košile či tričko s proužky či jiným drobným vzorkem. Diváci u televizorů pak místo proužků vidí pohyblivé barevné obrazce. Tak vzniká moaré (moiré).

Mnohé evropské obce se dohadují o tom, kde právě leží střed Evropy. Ve hře jsou i obce v České republice. Již před 15 lety zjistila Česká astronomická společnost prostřednictvím měření Výzkumného ústavu geodetického a kartografického, že asi 1,5 kilometru za Kouřimí směrem na Svojšice se nachází astronomický (ne však zeměpisný) střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.

Česká republika se ocitla někde za polárním kruhem. Překvapivé zjištění pro mnohé z nás. Titulky novin a zpráv hlásají: "Česko po 20 letech zažilo polární den". Nějak jsem si neuvědomil, že v těchto dnech po celý den slunce nezapadlo pod obzor. Slunce ráno vychází v 7:40 a zapadá už v 16:00. Tak jaký polární den?

Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) navrhuje zpřesnění souřadnicového systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Stane se tak dne 2. ledna 2011, kdy bude zprovozněn nový postup přesného určování polohy. Důvodem je doporučení Mezinárodní Asociace Geodézie.  K posunu souřadnic dojde kvůli pohybu zemské kůry. Nepůjde však o posuny větší než řádově v milimetrech.

Dnešní den může být výjimečným pro hledače mimozemského života.  Americká vesmírná agentura NASA hodlá právě dnes zveřejnit informaci o mimozemském životě. Zatím se přesně neví, který objev zveřejní. Spekuluje se o nějakém superobjevu bakterie na Zemi či na Marsu nebo o atmosféře plné kyslíku na Saturnově měsíci Rhea.

Jednoduché pokusy na tepelnou vodivost lze provádět například se svíčkou. Z měděného drátu průměru 1 mm (může být i větší) natočíme na tužku závity a vyrobíme si tak pružinu asi s 10 závity. Konce pružiny necháme dostatečně dlouhé, abychom je mohli uchopit a pružinu sundáme z tužky. Svíčku zapálíme a závity pružiny nasunujeme na plamen svíčky tak, aby se do nich vešel. Pružinu je vhodné držet v kleštích