Fyzmatik | FYZMATIK

Ani letos nebude díkybohu zaveden zimní čas! Dne 26. 10. 2008 u nás končí letní čas. Proto si ve 3 hodiny středoevropského letního času posuneme hodinky o hodinu dozadu, tedy na 2 hodiny času středoevropského. Noc z 25. na 26. října bude o hodinu delší.

Poprvé byl u nás letní čas zaveden v roce 1916 od 30. dubna do 1. října, potom ještě v roce 1917 a 1918. Znovu byl zaveden za II. světové války v letech 1940-1941 a pak v letech 1943-1949.

V letech 1946 a 1947 byl dokonce zaveden zimní čas (o hodinu menší než středoevropský čas). Tato úprava je patrně světovým unikátem. Zákon č. 212/1946 Sb. o zimním čase nebyl zrušen a stále teoreticky umožňuje vládě kdykoli zimní čas zavést.

[ Pokračování článku ]

Už sondy Pioneer 10 a 11 měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou Carlem Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229 mm připevněná k opěrám antény.Za základní jednotku délky je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21 cm). U obrázku ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování rozměrů. Obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem ke 14 pulsarům. V binární formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak se dá určit, kdy byla sonda vyslána. Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti planet od Slunce a schematicky je naznačena trajektorie sondy.

[ Pokračování článku ]

V roce 1900 objevil sběrač mořských hub Elias Stadiatos u řeckého ostrova Antikythera v hloubce 42 m vrak římské lodi. V jednom kusu kamene, který potápěči vynesli na povrch spolu s několika sochami a dalšími předměty objevil roku 1902 archeolog Spyridon Stais zaryté ozubené kolečko. Dalším zkoumáním bylo objeveno asi 70 silně zkorodovaných úlomků ozubených koleček, číselníků, ručiček a dřevěno-měděné schránky popsané řeckými nápisy.

[ Pokračování článku ]

Spisovatel A. C. Clark přišel s myšlenkou vesmírného výtahu. Z povrchu Země v blízkosti rovníku se natáhne lano tak daleko do vesmíru, aby jej odstředivá síla způsobená rotací Země udržela napnuté. Po laně by mohly šplhat různé dopravní prostředky a přitom být poháněné snadno dostupnými levnými zdroji energie. Problémy jsou s konstrukcí dostatečně pevného lana, které by takovou práci zvládlo. Zdá se, že to je zatím za možnostmi současné technologie. Nanotrubice by to možná vydržely, ale musely by být zhotoveny delší a s méně vadami než jakékoliv dosud vyrobené.

[ Pokračování článku ]

Skvělý popularizátor vědy a hlavně astronomie astrofyzik Jiří Grygar přednáší na téma "Okna vesmíru stále dokořán". Grygar je autorem scénáře k seriálu Okna vesmíru dokořán, který v 80-tých letech minulého století vysílala bratislavská televize, protože v Čechách měl autorský zákaz. Na základě tohoto popularizačního seriálu, který získal pro astronomii spoustu mladých příznivců, vznikla také stejnojmenná kniha. Dá se ještě dnes sehnat v knihovně či v antikvariátu.

[ Pokračování článku ]

novější článkystarší články

vypnout mobilní verzi