V 50-tých letech 20. století přišel na svět nový typ bomby. Jejími konstruktéry byli Stanislav Marcin Ulam a Edward Teller. Známá je jako termojaderná bomba nebo také vodíková bomba. Pracuje na stejném principu jako procesy probíhající uvnitř hvězd, kde se za velkých tlaků a teplot slučují jádra vodíku na jádra helia a následně dál na jádra jiných prvků. Uvolňuje se přitom obrovské množství energie, která ohřeje nitra hvězd na stovky milionů stupňů Celsia.

I fyzikům není naškodu, když si pamatují periodickou soustavu prvků, pokud ji zrovna nemají u sebe k dispozici. Slouží k tomu řada zlidovělých mnemotechnických pomůcek, kdy počáteční písmena slov začínají stejně jako značka chemického prvku. Tak pokud je ještě neznáte nebo neumíte, zde je jejich přehled: 

Dnes uplynulo 165 let od narození prvního nositele Nobelovy ceny za fyziku Wilhelma Conrada Röntgena. Narodil se v kupecké rodině  dne 27. března 1845 v Lennep v Prusku. V jeho třech letech se rodina přestěhovala do nizozemského Apeldoornu. Rontgen studoval v Utrechtu technickou školu, vynikal v technických oborech, ale i v angličtině nebo francouzštině. Přesto svá studia zde nedokončil.

V šedesátých letech 20. století zkoušely USA atomové zbraně v oblasti Tichého oceánu (asi 1200 km) od Havaje. Všechny výbuchy zbraní probíhaly vysoko v atmosféře, což bylo příčinou vyřazení z činnosti elektrotechnických zařízení na Havaji. Postaral se o to elektromagnetický puls (EMP) jako jeden z dalších účinků výbuchu atomové bomby.

Od roku 1945 bylo provedeno více než 2000 zkoušek atomových zbraní - pod zemí, pod vodou i v atmosféře. Dnešní metody detekce jaderných výbuchů jsou velmi spolehlivé, takže se takřka se 100% přesností dá rozpoznat, zda šlo o jaderný výbuch nebo zemětřesení... Jakými signály se prozradí zkouška jaderné zbraně?

Jedním z účinků atomové bomby je takzvaný atomový hřib. Bezprostředně po výbuchu jaderné zbraně vznikne velká ohnivá koule, kterou tvoří vzduch o velmi vysoké teplotě. Tato horká vzduchová koule se chová jako horkovzdušný balón a stoupá v okolním chladném vzduchu směrem vzhůru. Několik sekund po explozi silně září, postupně se její jas zmenšuje. Cestou vzhůru se tato horká vzduchová maxibublina postupně ochlazuje a rozpíná se do stran. Tak se vytvoří horní klobouk atomového hřibu, s typicky bělavou barvou.

V blízkosti jaderných elektráren nebo po havárii jaderné elektrárny v Černobyle byly obyvatelstvu žijícímu v jejich blízkosti  rozdávány tablety jodidu draselného nebo jiné jodové preparáty. Mezi nejnebezpečnější izotopy vznikající při jaderném výbuchu patří především radioizotopy jódu, stroncia a cesia. Tyto izotopy se snadno vážou v organismu. Například radionuklid jódu I131 se dýcháním dostane do těla, shromažďuje se zejména ve štítné žláze a svou velkou radioaktivitou ohrožuje organismus. Pokud však po havárii jaderné elektrárny přijme člověk tablety obsahující jód, nasytí jeho stabilní jód štítnou žlázu. Ta pak další radioaktivní jód nepřijme a jeho přebytek je z těla vyloučen.

Kromě amerických pokusů o "zažehnutí" termojaderné reakce pomocí  výkonných laserových paprsků se i v Evropě pokouší vědci o využití energie uvolněné při syntéze jader vodíku. Projekt nese označení ITER (latinsky cesta). Ale současně je toto slovo akronymem International Thermonuclear Experimental Reaktor (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor). Jedná se tentokrát o princip obrovského tokamaku.

V Jaderné elektrárně Dukovany (JE Dukovany) se používá jako palivo obohacený uran va formě oxidu uraničitého UO2. Přírodní uran je složen ze směsi izotopů a pro štěpení pomalými neutrony je vhodný jen izotop U235, kterého je ovšem pouze 0,7% zastoupeno v přírodním uranu. Jaderné palivo se proto musí tímto izotopem uměle obohacovat až na 2,5 až 5% obsahu. Obohacování se provádí  v Rusku, odkud se palivo k nám letecky přiváží.

Největší laser na světě, uvedený do provozu koncem dubna 2009 v komplexu National Ignition Facility (NIF) v Kalifornii začíná přinášet své ovoce. Projekt, který stál více než 3 a půl miliardy dolarů, zřejmě sehraje důležitou roli při rozvoji budoucí energetiky založené na jaderné fúzi. Ta by se mohla stát čistým a nevyčerpatelným zdrojem energie. Problémem však dosud zůstávalo, v čem uchovat vzniklou termojadernou kaši, aby se stěny nádoby vlivem potřebných miliónových teplot nevypařily. Vědci z NIF nyní soustředili energii 192 laserů na speciální pozlacený dutý váleček a překročili hranici 111 000 000 °C. V připraveném dutém válečku velikosti gumy na tužce se nacházela kapsle s dvěma izotopy vodíku - deuteriem a tritiem.