Proběhla změna času.  Jak bývá pravidlem, v ČR se na letní čas přechází poslední neděli v březnu. A tak se ve 01:59:59 SEČ (středoevropského času) posunou ručičky hodin na 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu, kdy se z 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ. Jeho zavedení má přinášet energetické úspory. Je tomu skutečně tak?

V polovině února referovala česká média o zajímavém fyzikálním úkazu u zámku v Rudolticích. Ve sněhu se zde objevil "záhadný" kruh o průměru 2 metry, v němž sněhová pokrývka roztála a raší v něm tráva. V inkriminovaném místě je naměřená teplota země vyšší (pohybovala se kolem 17 °C)  než v okolí, kde se stále drží pod nulou. Pod zemí údajně nebylo nic, co by vyšší teplotu způsobovalo, například kanalizace nebo elektrické vedení. Oblast ani není seismicky aktivní, nejsou tu žádné horké prameny a podobně.  Dokonce prý byl zmiňovaný jev pozorován už před 40 lety, když zde tábořili skauti.  I seběhli se různí senzibilové, vědátoři a novináři a pro odhalení záhady byla nakonec v daném místě vykopána sonda.  A tím  je po další záhadě.

Ve fotografickém blesku během zlomku sekundy vzniká pronikavé světlo, které osvětluje fotografem snímanou scénu ke správné expozici. Odkud se ale bere nashromážděná energie ve fotoaparátu, která se uvolní v podobě blesku, když ve fotoaparátu je zdrojem energie malý akumulátor nebo několik monočlánků? Za vším stojí malá nenápadná  součástka - kondenzátor.

K přenosu signálu se používají různé vodiče. Na přenos nízkofrekvenčního signálu můžeme použít obyčejné vodiče, ale k přenosu vysokofrekvenčních signálů je vhodnější použít speciální vodič tzv. koaxiální kabel. Proč se ale tomuto druhu kabelu říká "koaxiální"? V doslovném překladu to znamená "souosé" (co-axiální), a je to proto, že osy obou vodičů splývají a prochází geometrickým středem kabelu.  A proč se vlastně používá koaxiální kabel?

Pro dálkový rozvod elektrické energie se používá vedení velmi vysokého, vysokého či nízkého napětí. Krajinou vedou nepřehlédnutelné pavučiny elektrických rozvodů. Vysoké stožáry vadí při obdělávání půdy zemědělcům, ruší ráz krajiny fotografům a kameramanům. Jejich konstrukce a stavby jsou obtížné a jistě drahé, navíc v nepříznivých podmínkách může dojít ke zničení stožárů či přerušení elektrických vodičů. Proč se tedy nevede elektřina pod zemí?

Výrazný výpadek proudu, který  přeruší zásobování  rozsáhlého území elektrickou energií se označuje blackout. Existuje mnoho příčin výpadku elektrického proudu v elektrické síti. Mezi hlavní příčiny patří:
- extrémní spotřeba energie v létě vlivem stále rostoucího používání klimatizace
- zatížení přenosových systémů, jejich následný průhyb a kontakt s okolní vegetací
- při bezvětří je  minimální produkce větrných elektráren a jejich výkon je nahrazován přenosem elektřiny z jiných zdrojů, často na velké vzdálenosti
- chyby v koordinaci při propojení národních energetických soustav
- technický stav energetické sítě

Tak jako chemici by neměli ochutnávat chemické látky a zkoumat na sobě jejich účinky, tak rovněž fyzikové by neměli na vlastním těle zkoušet všechno to, co před nimi bylo dávno prozkoumáno. Například Alessandro Volta (1745 - 1827) experimentoval s elektrickým proudem na vlastním těle. Na oční víčko si položil kousek kovu, který vodičem spojil s jiným druhem kovu, který si vložil do pusy. Pozoroval jasnou záři před očima, kterou vysvětlil jako podráždění očních nervů.

Před druhou světovou válkou se mělo za to, že baterie je poměrně nový vynález. Ostatně elektrická energie si teprve ještě hledala cestu do mnohých tehdejších domácností. A právě v roce  1936 našel  německý archeolog Wilhem König u Chujut Rabuah nedaleko Bagdádu v Iráku zajímavý předmět, jehož účel zůstával dlouho nejasný. Šlo o oválnou keramickou nádobu velikosti pěsti, vysokou 14 cm, s největším průměrem 8 cm. V ní se nacházel měděný váleček a železný, působením kyseliny zoxidovaný drát, dlouhý 7,5 cm. Horní otvor válce byl pravděpodobně zalitý asfaltem. Zjistilo se, že pokud se do tohoto zařízení nalije šťáva z vylisovaných vinných hroznů, dostaneme zdroj stejnosměrného napětí, který svým principem činnosti připomíná galvanický článek.

Vzpomínám si na svůj první mobilní telefon, který potřeboval pro lepší příjem signálu vytažení jeho teleskopické antény. Postupem času začaly být antény v mobilech integrovány uvnitř mobilu, takže ani nejsou patrné. Ovšem novinkou je anténa z textilu, kterou bychom mohli přijímat signál GPS. Tento druh antény se totiž podařilo vyvinout finským výzkumníkům na objednávku Evropské kosmické agentury (ESA).

Mezi strategické suroviny patří: ropa, zemní plyn, uran, voda,... a lithium. I když to zrovna s tímto nejlehčím alkalickým kovem není tak vážné jako s těmi známějšími materiály, v nejbližších letech po něm jistě stoupne poptávka. Důvodem rostoucího významu lithia je stále rostoucí poptávka po lithiových bateriích. A během několika desítek let bude lehčí izotop lithia6  potřeba i jako vstupní surovina pro termojaderné reaktory.