Dovolená u moře je snem každého středoevropana. Je tomu tak nejen proto, že u moře je krásně teplo, svítí tu více sluníčko a my se můžeme koupat ve slané vodě, ale také proto, že u moře se můžeme vyřádit v mořských vlnách. Mořská vlna je pohyb částí vody. Vlny jsou vyvolávány především větrem (eolické vlny) a mořskými proudy. Kromě toho mohou být vyvolány i zemětřesením, sesuvem půdy nebo pádem části ledovce do vody atd.

Lissajousovy obrazce jsou esteticky zajímavé křivky, které lze dnes díky relativně snadnému matematickému vyjádření lehce simulovat na počítači. Poprvé je popsal v roce 1815 Nathaniel Bowditch (1773-1838) a realizoval je v roce 1857 Jules Antoine Lissajous (1833-1880), podle kterého také dostaly své jméno. Ke zviditelnění těchto obrazců se dříve používalo Blackburnovo kyvadlo. Prvním doloženým konstruktérem tohoto kyvadla však byl James Dean.

Pokud jste někdy zaznamenávali svůj hlas na jakékoli záznamové médium, tak při jeho opětovné reprodukci vás jistě udivilo, že tento hlas se tomu vašemu originálu příliš nepodobá. Pokud jste jej ovšem přehrávali i dalším lidem, tak ti vám shodně potvrdili, že je to skutečně váš hlas a není na něm naprosto nic divného.

Návštěvníci moravského hradu Bítov, který leží u Vranovské přehrady, mohou v některé dny slyšet neskutečně lahodné, zajímavé zvuky. Zvuk samotný zní jako bychom odněkud zdálky slyšeli zvláštní hudbu. Pátrání po tak nezvyklém zdroji zvuku vás na hradě dohání takřka k šílenství.

Už z dálky je slyšet dunění automobilů jedoucích po dálnici nebo po rychlostní silnici. Není ani tak slyšet hluk motorů, jako právě to dunění pneumatik o vozovku. Jak je to možné, když pneumatiky se vyrábějí z gumy a ta patří mezi materiály tlumící hluk?

Hluk se řadí mezi rizikové fyzikální faktory životního prostředí. Není o nic nebezpečnější než znečišťování prostředí chemickými látkami, radiací či jinými škodlivinami. Jeho nebezpečnost pro zdraví byla statisticky prokázána, a to i v těch případech, kdy se jednoznačně nejedná o zmenšení citlivosti zvuku nebo přímo o ztrátu slyšení. Dlouhodobé působení nižších hladin hluku nebo krátkodobá intenzivní expozice hlukem má negativní vliv i na jiné životně důležité funkce organismu. U člověka často pobývajícího v hlučném prostředí se kromě poruch slyšení mohou objevit změny  v hladinách hormonů, poruchy biochemických reakcí, změny v pohotovosti obranných a jiných reflexů, zvýšený krevní tlak a poruchy spánku.

Slovo LASER je dnes běžně známým a užívaným pojmem. Ale co když bude za několik let stejně používán pojem SASER, jako jeho zvuková analogie, kterou se nyní podařilo sestrojit britským a ukrajinským vědcům? Co je to tedy SASER? Zvukový LASER. 

Prásknutí biče je miniaturní aerodynamický třesk, který vznikne proto, že konec biče se pohybuje vzduchem rychleji než zvuk. Když švihneme bičem, předáme do jeho rukojeti velké množství kinetické  energie. Ta nemá jinou možnost, než se přenášet pomocí vlnění po celé délce biče. Kinetická energie závisí na hmotnosti tělesa a druhé mocnině jeho rychlosti. Podle zákona zachování energie se energie musí při jejím přenášení držet v biči.

Za poklidného večera či noci je možné zřetelně slyšet hovor na druhé straně rybníka až na vzdálenosti několik set metrů. Zdá se, jako by vodní plocha rybníka nějak zesilovala zvuk. To ale neumí, zato se k nám dostane zvuku více.

Největším postrachem letního koupání je vodní květ v přírodních nádržích. Jde se o sinice, které se za příznivých podmínek rychle namnoží. Vyhovují jim vysoké teploty, dostatek slunečního světla a zejména fosfor. Právě tento prvek  je výrazně obsažen ve vodě díky hnojení a používání fosfátových pracích prášků. Z krásné průzračné vody se tak stane nechutná zelená břečka. Nejde jenom o estetickou vadu vody, ale hlavně o to, že neurotoxiny produkované některými druhy sinic, způsobují onemocnění dýchacích cest a někdy i rakovinu jater. Vědci v boji se sinicemi používají nejrůznější metody – fyzikové nasadili ultrazvuková děla.