Na vytřepání zbytků kečupu, hořčice nebo majonézy z plastové nebo skleněné láhve je potřeba použít 1. Newtonův pohybový zákon. S nádobou v ruce se rozeženeme směrem dolů a pak s ní prudce zastavíme. Obtížně tekutý obsah nádoby setrvává dál v pohybu a klouže po stěnách nádoby dolů k otvoru. Když tento postup budeme několikrát opakovat, můžeme se časem dočkat, že nádobu s touto pomalu tekoucí hmotou vyprázdníme. Nešlo by to však vyřešit elegantněji a hlavně rychle?

Nenewtonovská kapalina je taková kapalina,která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Do této kategorie patří škrob smíchaný s vodou, tekuté bláto, podmáčené písky. Když na její povrch rychle zatlačíte, chová se jako pevná plocha, při pomalém stlačování se začnete do její hmoty propadat. Na zajímavé využití této vlastnosti přišli studenti Case Western Reserve, kteří ji navrhli jako provizorní výplně silničních výtluků.

Vírový prstenec (toroidní vír) je zvláštní třídimenzionální hydrodynamická struktura. Jde o vírovou trubici kruhového tvaru uzavřenou sama do sebe. Vír vzniká při vzájemném pohybu vytlačované tekutiny ze zdrojového kruhového otvoru a okolní klidné tekutiny. Vírové prstence mohou při svém pohybu kapalinou nebo vzduchem urazit velkou vzdálenost s překvapivou razancí při svém dopadu na překážku.  Mimořádné a krásné příklady toroidních vírů vytvářejí delfíni, belugy či keporkakové pro svou zábavu vyfukováním vzduchu z nosní dutiny. Medúzy, sépie a chobotnice využívají vírové prstence k svému pohybu ve vodě.  Ve vzduchu vytváří vírové prstence například kolibřík. Setkáváme se s nimi při dopadu kapek na vodní hladinu, při vyfukování kouře, u sopečné činnosti nebo dokonce při výbuchu jaderných bomb.

Občas se stává, že po dešti jsou pěkně špinavá auta. Místo, aby je déšť umyl, jsou nejčastěji polepená pylem, který kapky deště při své cestě na zemský povrch z okolní atmosféry na sebe nachytaly. Někdy však příčinou ušpinění předmětů po dešti může být jemný saharský písek. Během písečné bouře se vlivem pohybu vzduchových mas zvedá do vzduchu jemný prach a písek, který se pak následně spolu s posunem vzdušných mas pohybuje do nových oblastí. Zvířený materiál je přenášen na překvapivě velké vzdálenosti.

Některé experimenty s vajíčky jen tak snadno na vlastní oči nespatříte.  Co se stane s vajíčkem, které potápěč ponoří do zhruba dvacetimetrové hloubky? V podstatě nic, i když na jeho povrch působí ze všech stran kolmo poměrně velká hydrostatická tlaková síla. Při oválném tvaru vejce se působící síla rozkládá rovnoměrně na celý jeho povrch. Vejce je tak chráněno před vnějšími vlivy a podobně také před tlakem kvočny, která na něm třeba sedí. Jenže potápěč se rozhodl pod vodou vajíčko rozbít.

Pokud nám barman nalije plnou štamprli whisky, můžeme mu za odměnu ukázat velmi jednoduchý fyzikální experiment. Podmínkou však bude to, aby se nám příliš neklepaly prsty. Druhou stejně velkou štamprli naplníme také po okraj ale obyčejnou vodou, pak ji překryjeme hrací kartou nebo jiným kouskem papíru a otočíme dnem vzhůru.

Francouzský lékař Jean-Louis Poiseuille (čti poazej), který žil v letech 1799–186, se zapsal i do dějin fyziky. Zabýval se studiem dýchání a krevního oběhu. V roce 1828 použil rtuťový manometr k měření tlaku krve. Proslul svým zákonem pro poznání průtoku krve arteriemi a popsal závislost krevního tlaku na exspiraci a inspiraci. Zkoumal laminární proudění kapalin trubicemi.  

Pokusy s těžištěm tělesa bývají obvykle vděčné a efektní. Používané pomůcky jsou často běžně dostupné v každé domácnosti. Záleží jenom na naší fantazii a zkoušení  velikosti a tvaru pomůcek. Nutné však je, vybrat takové, které se dají vzájemně spojit do jednoho celku. Potom to bude vyžadovat trochu šikovnosti  a hlavně trpělivosti při sestavování .  Aby se  předměty nesmekly a nedošlo k porušení sestavy, můžeme vzájemnou třecí sílu hladkých těles zvýšit například přelepením izolepou, případně nanesením  vrstvičky vhodného lepidla.

V dopravních terminálech na letištích a zejména v nákupních centrech se běžně setkáváme s pojízdnými chodníky. Říká se jim také travelátory, protože jsou určeny k přemísťování osob, případně i nákladů či nákupů. Travelátory se používají zejména pro bezbariérový přístup, zabírají však v budovách poměrně hodně místa. Dosahují délek až kolem 150 metrů, často jsou vyspádovány tak, aby přemístily osoby a náklad do vyššího nebo nižšího patra. Pohybují se obvykle rychlostí kolem 0,65 m/s. Jak si poradí s naloženým nákupním vozíkem?

Když do minerálky vhodíme pro zpestření její chuti kuličky rybízu, budeme svědky jejich neúnavného pohybu. Část rybízových kuliček, které mají větší hustotu než voda, klesají ke dnu a odtud najednou vyplavou opět k hladině. Proč se rybíz takto chová?