V běžném životě používáme kromě obyčejných kovů i kovy inteligentní, které disponují tvarovou pamětí. Kovy s tvarovou pamětí se nazývají SMA (Shape memory alloy). Brýle s obroučkami z chytrého kovu se nám v kapse klidně mohou pokroutit a se přesto znovu vrátí do původního stavu. Dalším příkladem  použití jsou kostice do podprsenek, rovnátka nebo spínače některých kávovarů.

Tvárnou slitinou železa, uhlíku a dalších prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku je nazývána ocel. Pokud je obsah uhlíku vyšší bývá označována jako litina. Vlastnosti oceli lze ovlivnit legováním uhlíkem a dalšími prvky a kombinací tepelného a tepelně-mechanického zpracování.  Hustota ocele je 7 850 kg/m3. Měrná tepelná kapacita oceli je podle obsahu příměsí asi 469 J.kg-1.K-1. Teplota tání oceli je 1500 °C.

Poznáváte stavbu na obrázku? Myslíte, že má tento symbol Bruselu něco společného s fyzikou? Mezinárodní výstava Expo 58  konaná v Bruselu v roce 1958 se stala vyjádřením nového stylu a atomového věku. Symbolem a ztělesněním Expa se pak stalo Atomium. Atomium je model základní buňky krystalové mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát.

Ve fyzice pevných látek se dlouhou dobu tvrdilo, že nejtvrdším přírodním materiálem je diamant. Ten však nedávno o své prvenství přišel, protože byly uměle vyrobeny nepatrně tvrdší umělé nanomateriály. Američtí a němečtí vědci nasypali do roztaveného cínu zahřátého na asi 300 °C jemně namleté částice titaničitanu barnatého (BaTiO₃ je běžný, křemenu podobný keramický materiál). Průměr částic titaničitanu barnatého byl asi 0,1 milimetru. Po ztuhnutí se výsledná slitina v podobě vlákna dlouhého 3 cm a průměru 2 mm, ukázala v určitém teplotním rozmezí být tvrdší než diamant.

Diamant však pozbyl svého prvenství  i v oboru přírodních materiálů.

Když se povrch kapalin chová jako elastická fólie, nazýváme tento jev povrchové napětí. Povrch kapaliny se tedy chová tak, jako by byl tvořen velmi tenkou pružnou vrstvou, která se snaží stáhnout povrch kapaliny tak, aby měl při daném objemu kapaliny co nejmenší plochu. Pokud by na kapalinu nepůsobily vnější síly, měla by kulový tvar, protože koule má ze všech těles stejného objemu nejmenší povrch. Povrch tekutiny snaží dosáhnout stavu s nejmenší energií. Čím větší je povrchové napětí, tím "kulatější" je kapička této kapaliny.

Fyzikální principy, jimiž se řídí obsah rozpuštěných plynů ve vodě, patří do nejzákladnějších znalostí každého akvaristy. Pomohou při úvahách, jak dosáhnout optimálního prostředí pro ryby i rostliny, jak se mění obsah plynů ve vodě v závislosti na procesech, které v akváriu probíhají. Stejně tak jsou důležité pro potápěče, piloty letadel či kosmonauty.

Lávová lampa sice patří do kategorie svítidel, ale spíše působí jako výborný relaxační či uvolňovací prostředek. Lidé si ji asi nejvíce pořizují jako dekoraci. Lávových lamp je více druhů, ale všechny mají jedno společné – roztavený vosk. V podstavci lampy je žárovka. Na podstavci je skleněná nádoba naplněná vodou nebo olejem a směsí průsvitného vosku a tetrachlormetanu. Mezi nádobou a žárovkou, je svinutý kovový drátek kvůli lepšímu vedení tepla.

Někdy se za letadly letícími ve velkých výškách vytvoří bílá mlžná stopa. Nejsou to však zplodiny z motorů letadla. Znáte fyzikální příčinu tohoto jevu?

Tak se prý budou přepisovat učebnice chemie a možná i nějaká ta stránka v učebnici fyziky. Za vším je právě publikovaná teorie nepravých vodíkových můstků, kterou již před 10 lety publikoval chemik Pavel Hobza, který působí vedle Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd také jako profesor na katedře fyzikální chemie olomoucké přírodovědecké fakulty.