Některé situace dnes již běžně nezažijeme. Představte si, že by například pokladní v obchodě testovala pravost mincí, kterými platíte, svým chrupem. Přitom dříve to byla jedna z primitivních metod, jak poznat pravost zlatých mincí. Pokud byste tehdy obdrželi zlatou minci, tak po prozkoumání zrakem by jste ji otestovali skousnutím mezi svými zuby. Co tím ale zjistíte?

Pavouci rozhodně nepatří k oblíbeným živočichům, alespoň u něžnější poloviny lidstva. Jsou to ale tvorové výjimeční, zajímaví a v mnoha směrech přímo obdivuhodní. Snad nejkurióznější je jejich schopnost snovat vlákno a vyrábět z něj pavučiny pro nejrůznější účely. Pavoučí vlákno má neuvěřitelné fyzikální i chemické  vlastnosti, kterým se zatím žádné uměle vytvořené vlákno příliš nepřiblížilo. Není proto divu, že se odborníci honí za pavoučím tajemstvím už několik staletí.

Nejtvrdším materiálem už není diamant. Věda dostala z rukou českého vědce recept jak vyrobit nejtvrdší materiál na světě. S objevem světového významu přišel Antonín Šimůnek, pětašedesátiletý fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR. Našel odpověď na otázku, proč jsou některé materiály tvrdé a jiné měkké a jak se jejich tvrdost dá spočítat. Přitom se tímto problémem zabývají neúspěšně týmy fyziků na celém světě už celá desetiletí.

Guinness je slavnou značkou irského černého piva se smetanovou pěnou, která letos oslavila 250 výročí založení pivovaru. O jeho vznik se v roce 1759 zasloužil čtyřiatřicetiletý odvážlivec Arthur Guinness. Mezi elitu se pivo dostalo v době první světové války a dnes je stejnojmenný podnik šestým největším pivovarem na světě, který své produkty nabízí ve 150 zemích. Chování bublin tohoto piva je ve sklenici přinejmenším podivné a o toto vysvětlení se pokouší čas od času skupiny vědců. Třeba se to podaří vysvětlit zrovna vám.

Voda, kterou vnímáme jako běžnou kapalinu,  je přinejmenším podivná. Chování vody ještě pořád úplně nerozumíme. Voda má řadu vlastností, které jiné kapaliny nemají:
- anomální závislost teploty a hustoty led má nižší hustotu než voda
- vzhledem k molekulové hmotnosti má díky vodíkovým můstkům extrémně vysoký bod tání či varu (hmotnější sirovodík je za normální teploty plyn).

Kdybych napsal, že při zatřepání láhví šampaňského, piva nebo limonády se uvnitř zvýší tlak plynu, 99 lidí ze 100, mezi nimi i chemici a fyzikové, by souhlasilo. Ale není to pravda Když zatřepete neotevřenou láhví nebo plechovkou syceného nápoje, tlak uvnitř se nezmění.

Fyzikální modely úspěšně pronikají i do nefyzikálních vědeckých disciplin.Spolupráce mezi fyziky a biology se stále více prohlubuje i v takovém oboru jako je genetika. DNA je nukleonová kyselina, která je nositelkou genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, kde má tuto úlohu RNA, a určitým způsobem plánuje život jednotlivce. Potřebuje ale proteiny, které plán přečtou a organismus podle něj vybudují. Mechanismus tohoto biologického procesu byl stále záhadou a tak přišel na řadu fyzikální model.

Mnoho lidí říká alobalu staniol. Nesprávně. Víte však, proč je alobal z jedné strany lesklý a z druhé ne?

V běžném životě používáme kromě obyčejných kovů i kovy inteligentní, které disponují tvarovou pamětí. Kovy s tvarovou pamětí se nazývají SMA (Shape memory alloy). Brýle s obroučkami z chytrého kovu se nám v kapse klidně mohou pokroutit a se přesto znovu vrátí do původního stavu. Dalším příkladem  použití jsou kostice do podprsenek, rovnátka nebo spínače některých kávovarů.

Tvárnou slitinou železa, uhlíku a dalších prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku je nazývána ocel. Pokud je obsah uhlíku vyšší bývá označována jako litina. Vlastnosti oceli lze ovlivnit legováním uhlíkem a dalšími prvky a kombinací tepelného a tepelně-mechanického zpracování.  Hustota ocele je 7 850 kg/m3. Měrná tepelná kapacita oceli je podle obsahu příměsí asi 469 J.kg-1.K-1. Teplota tání oceli je 1500 °C.