Zajímavé uplatnění našla ruská dopravní policie pro laser. Alkohol za volantem v Rusku je stále neskutečným problémem. Díky podnapilým řidičům zemřelo v loňském roce 2000 osob, parlament na nátlak prezidenta musel dokonce zrušit toleranci 1 vypitého piva řidičem. A tak ruská policie začne používat nový přístroj na detekci alkoholu za volantem. Jde o zařízení, které dokáže laserovým paprskem zjistit přítomnost alkoholových výparů v jedoucím autě. I když jeho spolehlivost nebude stoprocentní,  může odhalit velké množství hříšníků za volantem.

Mezi málo známá tělesa patří kaleidocykly. Jedná se o mnohostěnnou plochu tvořenou prstencem z pravidelných čtyřstěnů, které jsou navzájem propojeny svými hranami. S těmito zajímavými tělesy přišel před více než 100 lety německý učitel matematiky Max Brückner. Jeho nápad se zalíbil kanadskému geometru Coxeterovi (1907 - 2003), který šest shodných pravidelných čtyřstěnů (tetraedrů) spojil do prstýnku a zjistil, že při osmi a více takto spojených tetraedrech je možné prstýnek neustále protáčet středem. Liché počty tetraedrů lze také spojovat a protáčet. Při 22 spojených tetraedrech je možné z takto dlouhého prstýnku vytvořit propletený uzel.

Čas od času se v tisku objeví zpráva, která by znamenala senzační objev. Problémem však zůstává ověření pravdivosti této informace, kterou odmítají zveřejnit i seriózní vědecká média. A tak se zprávy objevují po nejrůznějších internetových portálech, jako je v tomto případě  Journal of Nuclear Physics. Na těchto svých stránkách  Sergio Focardi z Boloňské univerzity se svým americkým parťákem Andreem Rossim uvádí, že se jim podařilo sestrojit zařízení, ve kterém probíhá syntéza jader niklu s vodíkem za vzniku mědi a uvolnění nezanedbatelného množství energie.

Jednotka hmotnosti kilogram zůstává poslední základní jednotkou soustavy SI, která je definována na základě  etalonu. Tím je prototyp kilogramu uloženého u Mezinárodního úřadu pro míry a váhy v Sèvres  u Paříže. Prototyp má tvar válce o stejné výšce jako je jeho průměr a to 39 mm, který je vyrobený ze slitiny kovů platiny a iridia. Podle něj byly zhotoveny identické kopie, které uchovávají příslušné instituty v různých státech. Kilogram byl stanoven jako hmotnost 1 litru vody bez obsahu vzduchu při teplotě 3,98 °C, kdy má voda maximální hustotu za normálního atmosférického tlaku. Tady je v původní definici obsažena kruhová závislost neboť se zde  jednotka hmotnosti definuje pomocí tlaku, který je ovšem definován prostřednictvím hmotnosti. Další problém na sebe nenechal dlouho čekat a vyplul na světlo světa  s používáním přesnějších metod měření hmotnosti. Průběžné kontrolování uloženého etalonu totiž ukázalo, že se jeho hmotnost během posledních více než sto let zmenšila asi o 50 mikrogramů, což odpovídá hmotnosti zrnka písku.

V některých obchodech se můžete setkat se stěnou pokrytou zrcadlem. Možná netušíte, že za ním sedí vedoucí prodejny popřípadě pracovníci kontroly prodejny, kteří sledují dění v prodejně. Podobná zrcadlová stěna se používá v nemocnicích k nenápadné kontrole pacientů, v peněžních ústavech na sledování podezřelých klientů a pracovníků. Asi nejznámější použití je u kriminalistů, kteří tak sledují obviněné při jejich výslechu. Vyrábí se i jako izolační dvojsklo s výrazným tlumením zvuku. Jedná se o jednosměrné zrcadlo označované také jako polopropustné zrcadlo. Na jakém principu pracuje?

Klasické elektrické žárovky s velkým příkonem se postupně přestávají v Evropské unii prodávat. K jejich postupnému stažení z trhu dochází postupně v letech 2009 - 2013. Hlavním důvodem proč skončí prodej klasických žárovek je snižování spotřeby energie a snižování emisí CO2, které vznikají při výrobě elektrické energie. Našli se sice obchodníci, kteří žárovky s vyšším příkonem začínají prodávat pro jejich tepelné účinky jako tzv. tepelné koule, ale účinnost klasických žárovek je skutečně velmi malá. Na záchranu žárovek přispěl výzkumný tým z americké Northwestern University, jejichž objev by mohl podstatně zvýšit účinnost žárovek.

Když je během lyžařské sezóny nedostatek sněhu, čekají provozovatelé sněhových děl na teploty, které klesnou pod mrazu, kdy mohou děla konečně spustit na plný výkon. Dosud používané zasněžovací technologie jsou závislé na relativní vlhkosti vzduchu (60%) a nízkých teplotách vzduchu. Společnost IDE Technologies, proslavená technologiemi na odsolování mořské vody, vyvinula sněhové dělo SNOWMAKER, které vyrábí sníh z jakéhokoliv vhodného zdroje vody a za jakékoli teploty. Testování těchto děl probíhá za běžných letních teplot uprostřed Negevské pouště a první jejich použití proběhlo už v loni na některých alpských sjezdovkách.

Dominující silou ve vesmíru je gravitační síla. Je dalekého dosahu a podle Newtonova gravitačního zákona ubývá s druhou mocninou vzdálenosti a navíc ji nelze ničím odstínit.  Poté, co Einstein v roce 1916 publikoval Obecnou teorii relativity, která popisuje gravitační působení těles, se v roce 19222 ruský matematik Alexandr Fridman pokusil zjistit, jak se vesmír vyvíjí v čase. Hledal řešení rovnic obecné teorie relativity a zjišťoval, jak se vesmír podle nich proměňuje. Přišel na to, že se vesmír v počátcích své existence rozpínal, tato expanze buď trvá stále nebo se časem může změnit ve smršťování.  Chyběly však důkazy takové odvážné teorie a byly poskytnuty právě 17. ledna 1929 americkým astronomem Erwinem Hubblem.

V zemi se setkáváme a s přirozenými zemskými elektrickými proudy, které často vnikají samovolně elektrochemickou aktivitou hornin. Ložiska kovových rud v země pozvolna oxidují a vytvářejí slabé galvanické články. V půdě tak vznikají slabé elektrické proudy, jejichž šíření nedosahuje více než několik stovek metrů. Významnější proudy vznikají indukčními jevy v zemském magnetickém poli a také uměle vzniklými zemními proudovými poli. Tato pole způsobují bludné proudy, které se do půdy dostávají vlivem nedostatečně izolovaného elektrického vodiče nebo zařízení, které zeminu využívá jako zpětného vodiče. Protože zemina je směs různě vodivých chemických látek, dochází k její elektrolýze a rozrušování. Kovové předměty uložené ve vlhké zemině (potrubí, konstrukce mostů a další kovová zařízení v zemi) pak snadno v zemi korodují.

Magnetické pole Země není příliš silné. V našich zeměpisných šířkách je hodnota magnetické indukce magnetického pole Země řádově v desítkách mikrotesla, zatímco v blízkosti trvalých magnetů  se hodnota pohybuje řádově v desetinách tesla.  Lidé tak magnetické pole Země bez pomoci například magnetky nevnímají. Ovšem u zvířat je to poněkud jinak. Některá zvířata se podle magnetického pole Země úspěšně orientují - například některé druhy  ptáků, netopýrů, hlodavců či velryb. Vědci dokonce ze satelitních snímků vypozorovali, že pasoucí se krávy nebo spárkatá zvěř se na loukách přednostně postaví severojižním směrem. Čeští vědci přišli nyní s objevem, že i lišky se při lovu zřejmě orientují podle magnetického pole Země.  

Elektrický proud je usměrněný pohyb volných  částic s elektrickým nábojem. Rychlost těchto částic ve vodivých materiálech není nijak velká. Pro elektrony v měděném vodiči vychází hodnota jejich rychlosti desetiny až celé milimetry za sekundu. Přesto se po uzavření elektrického obvodu se zdrojem, téměř okamžitě rozsvítí žárovka v něm zapojená. Inu volné elektrony jsou obsaženy po celé délce kovového vodiče a v okamžiku, kdy na ně působí elektrické pole se začnou všechny současně pohybovat stejným směrem. A tak elektrony vycházející například ze zdroje stejnosměrného proudu nemusí nijak spěchat, aby se podílely na rozsvícení žárovky. Zařídí to ty elektrony, které jsou ve vlákně žárovky  či těsně před ním. Tato představa však nebyla dříve jasná a tak změřit rychlost šíření elektřiny byl docela zajímavý problém.

Úspěšným astronomem v době moderních komunikačních technologií může být kde kdo. Často to tvrdím studentům, kteří takřka bezdůvodně tráví svůj čas na počítači hraním her, sledováním youtube, blábolením ve skype či šmírováním "přátel" na facebooku. Internet je jedinečné médium, ale ne každý jej umí skutečně využívat. Je na něm publikováno tolik vědeckých materiálů a informací, které samotní vědci nedokážou zpracovat. A tak anglický plynař, jehož koníčkem je astronomie, a to dokonce bez dalekohledu a  astronomického vzdělání, objevil prostřednictvím zveřejněných dat ze spektroskopů  4 exoplanety.

To, co se nedaří renomovaným vědcům po celém světě, se údajně podařilo švýcarským výzkumníkům pracujícím na východě emirátu Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Jak informovala i naše média, podařilo se jim během loňského roku vyvolat až padesátkrát déšť bez přítomnosti přírodních mraků. Ke vzniku deště používají stožárové ionizéry tvaru obrovských rozevřených deštníkových konstrukcí. Ty vytvářejí záporně nabité částice, které na sebe navážou prachová zrnka z pouštního písku a jsou horkým vzduchem vynesena do výšky. Tam na těchto vytvořených kondenzačních jádrech vzniknou kondenzací vodní kapky a zmiňované dešťové srážky provázené v některých případech i bouřkou. Celá situace však vypadá poněkud podivně

Sněhem rozumíme pevné skupenství vody, které je tvořeno specifickými ledovými krystaly seskupenými do sněhových vloček.  Sněhové krystaly vznikají v přírodě při teplotě 0°C nebo nižší,  z podchlazených vodních kapiček oblacích na krystalizačních jádrech nebo přímou desublimací vodní páry na krystalická jádra. Krystalizují v šesterečné krystalické soustavě  a spojují se ve větší útvary - sněhové vločky a ty postupně rostou. Když sněhová vločka dosáhne dostatečné hmotnosti, začne padat k zemi. Tak se mění podmínky jejího růstu a padáním se růst vločky zrychluje. Dopadem vloček na zem a jejich ukládáním vzniká pórovitá vrstva bez pravidelného uspořádání jednotlivých krystalů, nazývaná sněhová pokrývka. Video zaznamenává sněhovou bouři na východě USA, kterou zachytil ve svém časosběrném snímku americký fotograf Mike Black. Ten 20 hodin trvající sněžení zrychlil 1800krát.

Než zítra u nás nastane již dlouho očekávané částečné zatmění Slunce, můžete v noci ze  3. na 4. ledna 2011 pozorovat vrcholící aktivitu meteorického roje Kvadrantidy. Jsou to malé pozůstatky komety 96P/Machholz1, které vylétávají na obloze z oblasti souhvězdí Draka a Pastýře.  V maximální aktivitě může dosahovat frekvence až 110 meteorů za hodinu. Pokud bude bezoblačná noc, tak ji nebude svým svitem rušit Měsíc, neboť ten je v okamžiku zatmění Slunce ve fázi novu. Dopolední částečné zatmění Slunce v úterý 4. ledna 2011 bude u nás největším po 8 letech. Měsíc zakryje sluneční kotouč až v 79 % slunečního průměru. Jak se na takovou událost připravit? Začněte už dnes.

Povrchové napětí kapalin a zejména tvorba bublin zajímá snad každého od doby, kdy si to sám zkoušel s bublifukem. Ambice některých jedinců dosáhnout  maxima ve tvorbě bublin jsou natolik velké, že se tomuto koníčku věnují i profesionálně.  A tak nedávno profesionální bublinám Matěj Kodeš vyfouknul bublinu natolik velkou, že se do ní vešel celý nákladní tahač.