Pokud se vám někdy podařilo rozbít rtuťový teploměr a podložku pokryly kuličky rtuti, jistě jste neváhali si s nimi chvíli hrát.

Videa s výrobou popcornu pomocí mobilu kolují po internetu jako infekce. Že vám mobilní telefon "uvaří" mozek, je oblíbený argument odpůrců častého používání mobilů. I u nás najdete spoustu článků na téma mobily a lidské zdraví, v poslední době převažují názory odborníků, že mobily nám opravdu škodí.

Nedávno jsme stříhali Mobiův proužek, dnes se podíváme na Kleinovu láhev. Její výroba není až tak jednoduchá, protože papír by musel protínat sám sebe... Spolehneme se tedy na počítačovou modelaci na videu.

Potřebujeme několik mobilních telefonů, které rozložíme podle návodu na videu po stole.
Mezi ně umístíme několik zrnek kukuřice připravené k výrobě popcornu.

Möbiův proužek (páska, pás, pásek nebo list) je plocha, která má jen jednu stranu a jednu hranu. Objevili jej v roce 1858 nezávisle na sobě matematici August Ferdinand Möbius a Johann Benedikt Listing.

Video s olympijskou vítězkou Bárou Špotákovou s působivým finským komentářem!!!
Záznam z ČT2 ke stažení na:

V roce 1880 bratři Pierre a Jacques Curieové u krystalu turmalínu poprvé pozorovali piezoelektrický jev. Zjistili, že při stlačení krystalu se na něm objeví povrchový elektrický náboj.

Pojem fraktál poprvé použil matematik IBM Benoit Mandelbrot v roce 1975. Pochází z latinského fractus – rozbitý. Podobné objekty byly známy v matematice již dlouho předtím (např. Kochova vločka).

Hladinu vody v talířku posypeme rozemletým pepřem. Strčíme do vody prst a pozorujeme jak se zrnka pepře pohnou směrem k prstu.

Polarizované světlo od světla přirozeného nijak svým okem nerozpoznáme. K tomu abychom určili orientaci roviny polarizovaného světla musíme mít zařízení zvané analyzátor. Ten je tvořen materiálem (na videu ty dvě plastové fólie), který propouští světlo jen s určitou orientací kmitové roviny.

Také si říkáte, jak je možné, že tento americký plavec získal 8 zlatých medailí a překonal na olympijských hrách tolik světových rekordů, že se o tom bude ještě dlouho mluvit? Za tím vším může být, kromě plavcovi vynikající fyzické formy i bazén, speciálně upravený tak, aby se v něm lámaly vlny a pak hlavně plavky!

Dejme tomu, že si chceme v mikrovlnce uvařit vodu na instantní kávu. Dáme hrníček s vodou do mikrovlnky a nastavíme nějaký delší čas, aby byla voda dostatečně horká.

Znám teda lepší nápady než strkat mýdlo do mikrovlnky, ale na internetu najdete spoustu "nápadů", které bych zrovna ve vlastní mikrovlnce nezkoušel. Jednak si v mnoha případech mikrovlnku zaneřádíte, popřípadě ji i zničíte a v tom nejhorším případě se vám něco vážného může stát. Takže NENENE! TYTYTY!

Do talířku s obarvenou vodou (vína je škoda) dáme malou svíčku a zapálíme ji.

Dnes nás čeká zatmění Měsíce. Bude však pouze částečné, protože Měsíc během maximální fáze (ve 23:10 letního středoevropského času) bude ponořen z 81 % svého kotouče do zemského stínu. VIDEO (42 MB) ke stažení na:

Někdo se bez něj dnes prakticky neobejde – myslím tím zejména kuřáky, pro někoho je to běžný pomocník k rozdělání ohně, který nahradil zápalky. Jde o zapalovač.

V tomto napohled jednoduchém pokusu sledujeme základní mechanickou vlastnost těles - setrvačnost.

Do akvária je napuštěn průhledný plyn. Jedná se o sulfur hexafluoride (používá se jako hnací plyn k vyhánění obsahu spreje z flakónu ven), který je mnohem těžší než vzduch.

Tento pokus ukazuje, že kovová deska, která je zdrojem zvuku, se chvěje. Tím se potvrzuje, že zdrojem zvuku jsou tělesa, ve kterých vzniká stojaté vlnění (chvění) – vhodné frekvence (16 Hz – 20 kHz).

Kamera, která snímá velmi rychle obraz, nám dokáže efektně zprostředkovat i tak banální situaci, jako je propíchnutí balónku s vodou.

V těchto dnech můžeme v noci mít více štěstí než jindy při pozorování "padajících hvězd". Tedy, pokud bude v noci jasno.

Ultrazvuk je zvukové vlnění které má frekvenci nad 16 kHz, někdy se udává hranice až nad 20 kHz. Pro naše uši je tento extrémně vysoký tón neslyšitelný.

Zpomalme v našem uspěchaném světě. Málokdo si uvědomuje, kolik věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s povrchovým napětím. Setkáváme se s ním doslova na každém kroku a ve většině případů je nám velmi užitečné.

Při studiu modelů atomu se postupuje z historického hlediska od modelů nejjednodušších, které se postupněji opouštějí a jsou nahrazovány složitějšími modely, zejména po matematické stránce. Co když je to však v tom atomu skutečně jednodušší než se zdá?

Plazmová koule je efektní ukázkou výbojů v plynech. Jde o skleněnou kouli naplněnou inertním plynem o velmi nízkém tlaku.

Plastovou láhev zcela naplníme vodou a než ji uzavřeme, vložíme do něj vhodného potápěče.

Nanotechnologie označuje technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů (1–100 nm), tzn. biliontiny metru, což je asi tisícina tloušťky lidského vlasu. Konstrukčními prvky nanotechnologie jsou molekuly a dokonce i samotné atomy.

Při dosažení nadzvukové rychlosti letadlem pozorujeme vytvoření kuželové rázové vlny viditelné díky kondenzaci vodních par na rázové vlně.

Video ukazuje, jak dne 7. listopadu 1940 spadl most v údolí Tacoma Narrows (USA).

To, co vidíte na obrázku, je zácpa v nejbližším okolí naší Země. V okolí Země je dnes evidováno přes 8500 těles větších než 10 cm.

V letním horku vás možná osvěží fontána, kterou si můžete udělat z PET lahví.