Fyzmatik | FYZMATIK

Přebytek "levné" elektrické energie během noci je v posledních letech stále větší příčinou světelného znečistění. Nestačí, že nám v noci svítí světla do příbytků, nasvětlují se zbytečně mnohé budovy (například v Břeclavi dokonce chtějí přilákat turisty na osvětlené mosty

Překvapivá zjištění ohledně trpasličí planety Pluto přinesla americká vesmírná agentura NASA. Než k ní v roce 2015 dorazí sonda New Horizonts, která nám zajisté nabídne detailní snímky jeho povrchu, je Hubbleův dalekohled (HST) jedinou možností, jak ji kvalitně pozorovat. HST sledoval Pluto po dobu 10 let (1994 - 2003) a výsledky pozorování ukazují změny v jeho atmosféře. Na sérii nově zveřejněných snímků je zachyceno, že Pluto v posledních letech mění velmi rychle barvu. Zhruba pětina planety je rudější než dříve.

Na galaxii NGC 300 se v roce 2007 zaměřil rentgenový satelit SWIFT, protože v něm už dříve objevila evropská družice XMM-Newton velmi jasný zdroj rentgenového záření. Nyní tam astronomové na Evropské jižní observatoři zaznamenali pomocí dalekohledu ESO/VLT doposud nejvzdálenější černou díru, u které zjistili její hmotnost. Tato černá díra se nachází ve spirální galaxii NGC 300 ve vzdálenosti asi 6 milionů světelných let od Země. Její hmotnost je 15x větší než hmotnost Slunce a tak se na žebříčku černých děr zařadila na druhé místo.

Evropská kosmická agentura (ESA) vyslala v listopadu 2009 na oběžnou dráhu kolem Země satelit Proba-2. Na něm je také zařízení české výroby, které zkoumá kosmickou plazmu. Během svého působení zařízení naměřilo přes 15 000 dat, které nyní začnou naši odborníci z Ondřejova zkoumat. Zařízení hledá souvislosti mezi náhlými změnami kosmického počasí a změnami plazmatu.