Fyzika má svou třináctou komnatu v podobě gravitačních vln. O jejich existenci máme nepřímé důkazy, které by v případě jejich potvrzení umožnily převratný pokrok v poznání vesmíru. Ovšem zatím je ještě nikdo nepozoroval! Nicméně, lov na gravitační vlny je v celém světě v plném proudu!

I kosmonauti mají své dny – o tom svědčí případ, který se nyní stal americké kosmonautce Heidemarie Stefanyshynové-Piperové. Při výstupu do kosmu a opravě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jí uletěla brašna s nářadím. Kosmonautka opravovala natáčecí systém jednoho ze tří solárních panelů a při prohrabávání vaku s nářadím se nestačila divit, že brašna nebyla ničím jištěná a odplula do vesmíru. Jde o jeden z největších předmětů, jaký kdy kosmonaut ve vesmíru upustil.

Nad kanadskou provincií Saskatchewan byl spatřen 20. listopadu 2008 v 17:30 MST (13:30 našeho času) velmi jasný bolid. Jeho jasnost se pohybovala kolem –18 magnitudy. Bolid je název pro velice jasný meteor. Za bolid se považuje meteor jasnější než zhruba −3 magnitudy. Jindy se za bolid považuje meteor jasnější než Venuše (−4 magnitudy). V obecném významu se jako bolid označuje libovolný meteor, který vyvolá všeobecnou pozornost (tedy nejde jenom o jasnost, ale někdy i o délku apod.).

Prosincové astronomické divadlo se již blíží. V hlavní roli Venuše a Jupiter, ve vedlejší roli Měsíc. Neváhejte, protože tento úkaz se hned tak brzy nezopakuje. Více vám přiblíží krátká upoutávka brněnské hvězdárny odkud je převzato video s českým komentářem i částečně upravený text.

Další z meteoritických rojů – Leonidy nás čeká v pondělí 17. listopadu 2008. Tento roj je známý výskytem meteorických dešťů

Letošní maximum tohoto roje však bude světelně narušeno Měsícem, který byl nedávno v úplňku. Jedno z pozorovatelných maxim nastane v noci z 16. na 17. listopadu asi v 1:20 SEČ. Průměrná frekvence meteorů by měla dosáhnout asi 20 meteorů za hodinu, v maximu asi 130 meteorů za hodinu , přičemž by měly být pozorované jasnější meteory s větším zastoupením bolidů než je obvyklý průměr.

První listopadový týden lze těsně před východem Slunce nad východním obzorem zahlédnout i obtížně pozorovatelný Merkur.

Venuše se v podobě večernice objeví za soumraku, nízko nad jihozápadním obzorem. Zapadá až po 18. hodině našeho času a tvoří nejnápadnější těleso večerní oblohy – s výjimkou Měsíce. Úzký srpek našeho nejbližšího průvodce najdeme u Venuše už v sobotu 1. listopadu.

Struktura atomu bývá často kvůli lepší názornosti porovnávána se sluneční soustavou - okolo jádra (Slunce) obíhají po jistých drahách elektrony (planety). Tyto dráhy nejsou nahodilé, ale přesně určené, podobně jako vzdálenosti planet od Slunce. Zaměříme se proto na skutečnost, že vzdálenosti planet od Slunce se podřizují poměrně přesnému zákonu.

Ani letos nebude díkybohu zaveden zimní čas! Dne 26. 10. 2008 u nás končí letní čas. Proto si ve 3 hodiny středoevropského letního času posuneme hodinky o hodinu dozadu, tedy na 2 hodiny času středoevropského. Noc z 25. na 26. října bude o hodinu delší.

Už sondy Pioneer 10 a 11 měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou Carlem Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229 mm připevněná k opěrám antény.Za základní jednotku délky je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21 cm). U obrázku ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování rozměrů. Obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem ke 14 pulsarům. V binární formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak se dá určit, kdy byla sonda vyslána. Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti planet od Slunce a schematicky je naznačena trajektorie sondy.