Fyzmatik | FYZMATIK

Kromě řady tepelných, jaderných, vodních, slunečních, větrných, geotermálních, příbojových elektráren a dalších druhů netradičních elektráren, spatřil v Norku světlo světa i první prototyp osmotické elektrárny. Tato elektrárna vyrábí elektřinu mícháním slané a sladké vody v ústích řek přes speciální membránu. Přitom se uvolňuje poměrně velké množství dosud nevyužívané energie

Avogadrova konstanta (nesprávně označována  jako Avogadrovo číslo) je konstanta udávající počet molekul, popřípadě jiných částic, v látkovém množství jeden mol. Značí se N_A.
Na počátku 19. století John Dalton, Joseph Louis Gay-Lussac a Amedeo Avogadro došli na základě výsledků svých výzkumů k závěru, že látka má částicovou strukturu. Rozborem Gay-Lussacova zákona dospěl v roce 1811 Avogadro k zákonu označovaném Avogadrův zákon, že stejné objemy různých plynů obsahují za stejného tlaku a stejné teploty stejný počet molekul. Ačkoliv Avogadrova konstanta nese jméno italského fyzika Amedea Avogadra tak sám Avogadro její číselnou hodnotu ještě neznal. Avogadrova konstanta se totiž určuje experimentálně a tudíž ji nemůžeme znát s absolutní přesností. Hodnotu Avogadrovy konstanty poprvé odhadl v roce 1865 rakouský chemik původem z Čech Johann Loschmidt  z kinetické teorie interpretace viskozity zředěného plynu. Loschmidt chtěl učit rozměry molekul tak, že porovnával hustotu látky v kapalném a plynném skupenství. Předpokládal přitom, že molekuly jsou tvaru koulí a v kapalném skupenství jsou k sobě těsněji uspořádány. Tady mu však k vyjádření výsledku chyběla další hodnota, a proto měřil střední volnou dráhu molekul v plynu (průměrnou vzdálenost každých dvojic molekul plynu před jejich srážkou) tak, že stanovil dynamickou viskozitu (vnitřní tření) plynu. Jeho odhad průměru molekul byl 3.10^–10 m a rovněž solidně odhadl, že v m³ vzduchu je 2,0 . 10²⁵ molekul.