V pátek 21. listopadu 2008 se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého uskuteční již 6. ročník Fyzikálního kaleidoskopu. Jako obvykle je program naplněn přednáškami, pokusy a exkurzemi do jednotlivých vědeckých laboratoří. Akce je určena pro zájemce zejména z řad studentů středních škol. Vstup je volný. Program Kaleidoskopu najdete dále:

První listopadový týden lze těsně před východem Slunce nad východním obzorem zahlédnout i obtížně pozorovatelný Merkur.

Venuše se v podobě večernice objeví za soumraku, nízko nad jihozápadním obzorem. Zapadá až po 18. hodině našeho času a tvoří nejnápadnější těleso večerní oblohy – s výjimkou Měsíce. Úzký srpek našeho nejbližšího průvodce najdeme u Venuše už v sobotu 1. listopadu.

Struktura atomu bývá často kvůli lepší názornosti porovnávána se sluneční soustavou - okolo jádra (Slunce) obíhají po jistých drahách elektrony (planety). Tyto dráhy nejsou nahodilé, ale přesně určené, podobně jako vzdálenosti planet od Slunce. Zaměříme se proto na skutečnost, že vzdálenosti planet od Slunce se podřizují poměrně přesnému zákonu.

Jak převádět dlouhá čísla do libozvučné písmenné kombinace, která by umožnila jejich snazší zapamatování? Je to mnohem úspornější řešení než říkanky, ve kterých jsou cifry zakódovány pomocí počtu písmen ve slovech. Uvedl jsem tu před časem říkanky k Ludolfovu číslu p a každý si asi pamatuje "šetři se osle” jako 6 378 k určení poloměru Země.

Sir Artur Eddington zorganizoval v roce 1919 astronomickou expedici na ostrov Principe u západního pobřeží Afriky, aby otestoval platnost Einsteinovy obecné teorie během zatmění Slunce dne 29. května 1919.

Proč je topné těleso ve varné konvici umístěno u dna konvice a ne nahoře u hladiny? A jak konvice pozná, že se má vypnout?

Ani letos nebude díkybohu zaveden zimní čas! Dne 26. 10. 2008 u nás končí letní čas. Proto si ve 3 hodiny středoevropského letního času posuneme hodinky o hodinu dozadu, tedy na 2 hodiny času středoevropského. Noc z 25. na 26. října bude o hodinu delší.

Aby satelitní navigační systém fungoval správně, je nezbytné aby družicové signály byly vysílány synchronně. Družice musí být proto vybaveny velmi stabilními hodinami, které tento požadavek splní. Družice Galileo ponesou dva druhy hodin: rubidiové atomové hodiny a vodíkové "maserové" atomové hodiny. Přesnost rubidiových hodin je 3 sekundy zpoždění za milion let. Vodíkové hodiny jsou ještě přesnější, zpozdí se jen o 1 sekundu za milion let. Nicméně taková přesnost je nutná, protože chyba při měření času pár nanosekund (miliardtiny vteřiny) by způsobila nepřípustnou polohovou chybu v řádu metrů.

Přístroj, který názorně demonstruje působení energie světla je Crookesův mlýnek. V roce 1873 jej vynalezl chemik William Crookes. Snažil se jím změřit vliv světla na prováděná chemická měření.

Už sondy Pioneer 10 a 11 měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou Carlem Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229 mm připevněná k opěrám antény.Za základní jednotku délky je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21 cm). U obrázku ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování rozměrů. Obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem ke 14 pulsarům. V binární formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak se dá určit, kdy byla sonda vyslána. Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti planet od Slunce a schematicky je naznačena trajektorie sondy.

V roce 1900 objevil sběrač mořských hub Elias Stadiatos u řeckého ostrova Antikythera v hloubce 42 m vrak římské lodi. V jednom kusu kamene, který potápěči vynesli na povrch spolu s několika sochami a dalšími předměty objevil roku 1902 archeolog Spyridon Stais zaryté ozubené kolečko. Dalším zkoumáním bylo objeveno asi 70 silně zkorodovaných úlomků ozubených koleček, číselníků, ručiček a dřevěno-měděné schránky popsané řeckými nápisy.

Studium vzdálených hvězd provádějí astronomové spektroskopem. Ten rozloží přicházející světlo podle vlnových délek – do barevného spektra. Z takového záznamu pak odhadnou vzdálenost hvězdy, její povrchovou teplotu, chemické složení, rychlost rotace, intenzitu magnetického pole a dokonce přítomnost neviditelných planet.

Mol je jednotka látkového množství. Používána je nejenom ve fyzice, ale rovněž v chemii a ve fyzikální chemii. V podstatě jde o vhodně definované množství látky, které bude tvořit jednotku.

Spisovatel A. C. Clark přišel s myšlenkou vesmírného výtahu. Z povrchu Země v blízkosti rovníku se natáhne lano tak daleko do vesmíru, aby jej odstředivá síla způsobená rotací Země udržela napnuté. Po laně by mohly šplhat různé dopravní prostředky a přitom být poháněné snadno dostupnými levnými zdroji energie. Problémy jsou s konstrukcí dostatečně pevného lana, které by takovou práci zvládlo. Zdá se, že to je zatím za možnostmi současné technologie. Nanotrubice by to možná vydržely, ale musely by být zhotoveny delší a s méně vadami než jakékoliv dosud vyrobené.

Také se celé mlhavé ráno těšíte, jak vyjde slunce? Nejenom, že nám poskytuje teplo a světlo, ale odehrává se na něm celá řada zajímavých jevů. Film brněnské hvězdárny vás seznámí se slunečním větrem, vznikem polární záře a také rádiovým šumem, který tato hvězda produkuje. Dozvíte se zde také o indukování silných elektrických proudů v elektrickém vedení a potrubí a co tento jev způsobuje.

Moderní fyzika nám vstupuje do běžného života formou teorií, jejichž nutnost bychom předpokládali jen v tak extrémních situacích, jako jsou černé díry či velké urychlovače částic. Příkladem může být korekce GPS systému.

Leonardo Pisánský byl znám spíše pod svojí přezdívkou Fibonacci. Byl synem Guilielma Bonnaciho. Jeho otec byl přezdíván Bonaccio (dobrák) a Leonardo byl po něm nazýván Fibonacci (z filius Bonacci - syn Bonacciův).

Naše civilizace je založena na poznávání. Víra ve smysl a důležitost poznávání zákonitostí přírody a jejich praktického využívání je to, co ji přivedlo tam, kde je. Můžeme diskutovat o pozitivech a negativech takové cesty.

Mosazit CePO₄ je fosfát céru. Obvykle obsahuje příměsi dalších prvků, hlavně thoria (až 12 %) a vzácných zemin (ceria, yttria, thoria a lanthanu), takže je významnou strategickou surovinou. Řecký název monazit znamená jediný nebo vzácný.

Entropie je v běžném životě definována jako míra neuspořádanosti systému. Často ji intuitivně chápeme jako chaos či dezorganizaci určitého systému. S pojmem entropie se v našem životě nesetkáváme v takové míře jako když se bavíme o jednotlivých energiích a jejich přeměnách.

Letos v červenci se konečně podařilo člověku letět za pomoci pouťových balónků a hlavně ve zdraví přistát. K zahradnímu křeslu přivázal 48-letý Američan Kent Couch 150 barevných balónků (každý o průměru 150 cm) naplněných heliem.

Zatímco jako klasicky používaná teplotní stupnice pro běžné použití a pro většinu technických aplikací je Celsiova stupnice dělená ve stupních, soustava SI používá jako jednotku kelvin.

Skvělý popularizátor vědy a hlavně astronomie astrofyzik Jiří Grygar přednáší na téma "Okna vesmíru stále dokořán". Grygar je autorem scénáře k seriálu Okna vesmíru dokořán, který v 80-tých letech minulého století vysílala bratislavská televize, protože v Čechách měl autorský zákaz. Na základě tohoto popularizačního seriálu, který získal pro astronomii spoustu mladých příznivců, vznikla také stejnojmenná kniha. Dá se ještě dnes sehnat v knihovně či v antikvariátu.

(ČTK) Na Chebsku proběhlo v noci na středu 8.10. 2008 malé zemětřesení. Země se otřásala silou 2,5 stupně Richterovy stupnice. Podle odborníků v této oblasti tak silné zemětřesení nebylo od roku 2000, chvění se navíc může objevit v brzké době znovu.

Fyzika je věda moderní a neustále se vyvíjející. Mnozí si o ní myslí, že má ráda přesnost a pořádek. Dnes si ukážeme, že opak bývá někdy pravdou. Nejzavilejší zastánci nové vědy jdou tak daleko, že říkají, že dvacáté století je charakterizováno třemi zásadními teoriemi: relativitou, kvantovou mechanikou a teorií chaosu. Věří, že chaos se stává revolucí tohoto století v přírodních vědách.

JAPONCI vládnou letošní fyzice!

Letošními nositeli Nobelovy ceny za fyziku se stali japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa a americký vědec japonského původu Yoichiro Nambu. Ve Stockholmu to dnes oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny. Ocenění fyzikové si celkem rozdělí částku ve výši deseti milionů švédských korun (25,4 milionu korun). Nambuovi připadne polovina finanční částky, Kobajaši a Masukawa se podělí o druhou.

Když jsme byli ještě malé děti, často jsme se dohadovali,
kdo z nás zná největší číslo na světě...
Nejdříve padaly tisíce, pak milióny, bilióny či kvadrilióny...
Pak některý ze starších kamarádů přišel s ležatou osmičkou...
Tenkrát jsme mu to moc nevěřili...

Na internetu je jistě celá řada zajímavých her s fyzikální tematikou. Na mysli mám takové hry, které můžete hrát na internetu, nemusíte si je stahovat do počítače a složitě instalovat. Můžou to být různé flashové záležitosti, kde se dá procvičit například odraz světla, gravitační pole apod... Pokud o některé z nich víte, tak vložte její adresu stránky do komentářů.

Olbersův paradox byl poprvé popsán německým astronomem Heinrichem Olbersem roku 1823, ale nad stejným problémem se již 200 let před ním zamýšlel například Johan Kepler.

Nejstarší známé logické paradoxy sestavil řecký filozof Zénón z ostrova Elea v jižní Itálii. Nejznámějším paradoxem je paradox Achillea a želvy.Tento paradox spolu s dalšími vyslovil v pátém století před naším letopočtem. Chtěl tím dokázat především nemožnost pohybu.

V 18. století bylo teplo nesprávně považováno za zvláštní látku (flogiston či fluidum), která při tepelné výměně přechází z teplejšího tělesa na chladnější. První snahy o určení vztahu mezi prací a teplem se pojí se jménem fyzika Rumforda (1753 – 1814). Rumford pracoval v továrně na výrobu děl.

Šokující objev byl učiněn v africkém státě Gabon v uranovém nalezišti Oklo v roce 1972. Tehdy si francouzský chemik Bougzigues, pracující v závodě na výrobu paliva pro jaderné elektrárny, všiml, že v jednom ze zpracovávaných vzorků je obsah uranu 235 nepatrně menší než očekávaných 0,72%.

Před 400 lety, 2. října roku 1608, podal Holanďan Hans Lippershey žádost o první patent dalekohledu v historii. Už v rukopise z roku 1289 z Florencie se ale popisují čočky, které pomáhaly hlavně starším lidem číst. Šlo v podstatě o náhražku brýlí. Dále v 16. století použil Ital Giovanni Rucellai duté zrcadlo ke zkoumání včel. Vynálezci tak byli od sestrojení dalekohledu pouze krůček již delší dobu. Proto je s podivem, že se dalekohled nepodařilo vynalézt dříve, než kolem počátku 17. století. Jaký byl příběh vynalezení dalekohledu a hlavně co bránilo tehdejším vynálezcům sestrojit dalekohled?

Plánek draka:https://www.pise.cz/blog/ftp/fyzmatik/drak.pdf

Podzim už je dávno tady. Patří k němu neodmyslitelně i pouštění draků. První pouštění draků se datuje do 4. století před naším letopočtem. V této době Číňané používali létající draky k plašení ptáků nad rýžovými poli, později i k zastrašování nepřátel. V Evropě se draci pouští přes 500 let.

Polovodiče jsou látky, které mají měrný odpor mnohem větší než kovové vodiče, ale menší než izolanty. Za vhodných podmínek mohou vést elektrický proud. Vodivost polovodiče lze zvýšit zahřátím, osvětlením nebo dodáním příměsí. Nejvýznamnějším polovodičem je křemík, dále pak germanium, selen, telur a řada dalších.